Ing. Karel Simon: Připomínky k Zásadám péče o Národní park Šumava

18.11.2020

I.

Národní park Šumava byl vyhlášen Nařízením vlády č. 163/1991 Sb., v § 2 odst. 1 je uvedeno, že posláním Národního parku Šumava je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí a zachování typického vzhledu krajiny. Ustanovením § 9 odst. 2 nařízení se lesy Národního parku Šumava vyhlašují za lesy zvláštního určení, u kterých je § 8 odst. 2 zákona o lesích garantován státem veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí. Vyhlášení Národního parku Šumava (dále jen NP Šumava) mělo zachovat šumavské lesy minimálně v rozsahu před jeho vyhlášením, případně stav lesů (přírodního a životního prostředí) v NP zlepšit. Lesy jsou základem života na Zemi. Budeme-li trvale udržovat lesy, udržíme trvalý život. Lesy jsou zelené plíce naší planety. Stromy jsou schopny absorbovat oxid uhličitý (CO2) z atmosféry a pak převést uhlík do dřeva. Při tomto procesu se uvolňuje kyslík. Vyhlášení Národního parku Šumava (dále jen NP Šumava) mělo zachovat šumavské lesy minimálně v rozsahu před jeho vyhlášením, případně stav lesů (přírodního a životního prostředí) v NP zlepšit. Význam společenský funkcí lesa popisuje H. Weidinger (Forstamt der Stadt Wien), takto: „Lesy jsou skutečným produkčním zázrakem. Zvláštní význam nabývají jejich obecně prospěšné funkce. Lesy to jsou zelené plíce a vynikající regulátor klimatu. Ze vzduchu filtrují prach a škodlivé látky, zpomalují proudění vzduchu a působí na vyrovnávání teploty. Lesy jsou ale také zdrojem čisté, pitné vody, hromadí a čistí velká množství srážek a regulují oběh vody daleko za hranicemi svého ekosystému.“ Příčinou ekologické katastrofy v lesích Národního parku Šumava bylo vyhlášení a rozšiřování bezzásahových zón (přírodní zóny a přírodě blízké zóny) a zároveň porušení zákonných povinností v ochraně lesa proti kalamitním škůdcům (kůrovcům).

II.

V důvodové zprávě k Nařízení vlády č. 163 ze dne 20. března 1991, kterým byl vyhlášen NP Šumava, bylo uvedeno: „Území Šumavy patří k nejzachovalejším částem krajiny nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Šumava je tvořena relativně zdravými lesními porosty a spolu s Bavorským lesem vytváří nejrozsáhlejší středoevropský komplex (Zelené plíce střední Evropy), na Šumavě se nacházejí pestřejší a stabilnější ekosystémy a přírodně významnější, než na straně bavorské.“

Zřízením Národního parku Šumava a stanovením jeho ochranných podmínek mělo dojít jen v malé míře a s dostatečným časovým odstupem k omezení lesnických zájmů, a to v souladu s dlouhodobými zájmy ochrany přírody na Šumavě.

Lesnictví bylo v důvodové zprávě popsáno jako nejvýznamnější plošná aktivita na území národního parku se zřetelem na jeho zvláštní poslání, což bylo rozuměno jako zachování a zlepšení přírodního prostředí, kdy lesy tvoří nenahraditelnou složku životního prostředí.

III.

Lesnické organizace, které zajišťovaly obhospodařování lesů před vyhlášením NP Šumava (do roku 1991) byly ziskové, zajišťovaly zaměstnanost místnímu obyvatelstvu a zároveň předaly NP Šumava nejzachovalejší lesní ekosystémy v rámci střední Evropy s ohromnými zásobami dřeva (obnovitelné suroviny, akumulace uhlíku a produkcí kyslíku).

IV.

Ochrana šumavských lesů byla realizována dlouhodobě před vyhlášením NP Šumava. V minulém století např. v roce 1933 byla vyhlášena státní přírodní rezervace Trojmezná hora, následně Rokytecká slať, Jezerní slať a další. V roce 1950 došlo vyhláškou Ministerstva školství, věd a umění č. 85 ze dne 9. ledna 1950 k obnovení a rozšíření přírodní rezervace Trojmezná hora. Jednalo se o bezzásahová území, kdy zásahy byly povoleny pouze na za účelem ochrany lesa proti hmyzích škůdců, zejména kůrovců (fakticky byla dlouhodobě realizována bezzásahovost při zajišťování ochrany lesa).

Šumavské lesy byly předány vedení NP Šumava v roce 1991 jako skutečné národní bohatství tvořící nenahraditelnou složku životního prostředí, kde se nacházely 400 let staré lesní porosty, které pamatovaly ještě takové osobnosti, jako byli Adalbert Stifter, Karel Klostermann a další. Součástí lesů byla chráněná území (Trojmezná, Prameny Vltavy a další), kde se nacházely nesmírně cenné lesní ekosystémy, které byly generacemi lesníků a státem chráněny a zachovány.

V.

V šedesátých letech minulého století došlo k vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Šumava a na konci sedmdesátých let byla ve stejných hranicích vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava (schopnost zdravých šumavských lesů zadržovat vodu). Před vyhlášením NP Šumava bylo celé území součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (Nařízením vlády č. 40/1978 Sb.) podle zákona o vodách. Dle tohoto nařízení byla uplatňována ochranná opatření, jejichž cílem bylo zabránit snižování vodního potencionálu území, nepříznivým změnám jakosti vod a takovým zásahům do přírodních poměrů, které by mohly negativně ovlivnit vodohospodářskou funkci území.

Význam lesa pro přirozenou akumulaci vod byl dlouhodobě znám a výzkumy prokázán. Narušení lesů Šumavy vichřicemi a kůrovcovou kalamitou v letech 1868 až 1878 bylo v rozsahu cca na 11.000 ha (dle Pfeffera rok 1947). V důsledku poškození šumavských lesů v tomto období došlo po několik desetiletí ke snížení retenční schopnosti území a k rozkolísanosti odtoků (historické měření průtoků Vltavy v letech 1850 – 1920 publikoval J. Šonka).

Odumření lesních porostů do roku 2002 v důsledku bezzásahovosti v NP mělo negativní vliv na výši škod z povodní v roce 2002.

Existence zdravých lesů se staletými porosty před vyhlášením NP Šumava prokazovala, že zásahy proti hmyzím škůdcům neměly na tyto lesní porosty žádný negativní vliv, naopak tím došlo k jejich zachování. Stejně tak nedocházelo lesnickými opatřeními proti hmyzím škůdcům k žádnému negativnímu vlivu na přírodní procesy daného území, viz důvodová zpráva, ve které bylo uvedeno, že území Šumavy patří k nejzachovalejším částem krajiny nejen v České republice, ale i ve střední Evropě.

VI.

Od vyhlášení NP Šumava v roce 1991, v rozporu s lesnicko-vědeckým poznáním, vedení NP Šumava vyhlásilo první bezzásahová území, nezasahování proti hmyzím škůdcům (kůrovcům), nerespektovalo historické zkušenosti a zákonné předpisy, které byly přijaty např. při vyhlášení přírodní rezervace Trojmezná hora v 30. letech minulého století.

Na škody na životním prostředí v lesích NP Šumava v roce 1992 upozornila Česká inspekce životního prostředí s působností v ochraně lesa předsedu vlády a ministra životního prostředí. Tehdejší ministr životního prostředí pan Fr. Benda vyhlásil mimořádný stav, kdy se jen v I. bezzásahových zónách do konce roku 1993 zpracovalo a asanovalo 19.000 m3 kůrovcového dříví.

Vyhlášením mimořádného stavu se podařilo likvidovat kůrovcovou kalamitu a zastavit škody na funkcích lesa, jako složce životního prostředí.

VII.

Již v této době bylo vedení NP Šumava a Ministerstvu životního prostředí (MŽP) opakovaně prokázáno, že bezzásahovost vede ke kůrovcovým kalamitám a škodám na životním a přírodním prostředí a k odumření staletých lesních porostů. Vyhlášením a dalším rozšiřováním bezzásahových území došlo a dochází k úmyslnému poškození přírodního a životního prostředí a v neposlední řadě i k obecnému ohrožení.

Před předáním lesů v roce 1990 bylo na celém území NP Šumava zpracováno a asanováno pouze 6.453,- m3 kůrovcového dříví, což bylo 0,1 m3 na 1 ha, kůrovec byl v základním stavu.

VIII.

Rozšiřováním bezzásahovosti zejména po roce 2000 došlo k dalšímu nárůstu kůrovcových těžeb v sousedních zásahových lesních porostech. V tomto období se na veřejnost dostaly informace, že NP Šumava prodává kůrovcové dřeví za ceny významně nižší, než byly ceny v čase a místě obvyklé ve vztahu k prodejům kůrovcového dřeva např. Lesy ČR s. p. a Vojenskými lesy.

Tyto informace nasvědčovaly tomu, že rozšiřování bezzásahových území souviselo pouze s dobře vymyšleným byznysem výhodným pro skupinu pracovníků, kteří o rozšiřování bezzásahových území a prodeji kůrovcového dřeva rozhodovali.

MŽP na podnět ve věci prodeje kůrovcového dříví za ceny významně nižší, než byly ceny v místě a čase obvyklé, reagovalo dopisem č. j. 43186/ENV/14 ze dne 6. srpna 2014, ve kterém konstatovalo, že kontroly cen prodeje kůrovcového dříví realizované NP Šumava neprovádělo a provádět nebude.

MŽP svým vyjádřením nevyvrátilo pravdivost, či nepravdivost těchto informací, přitom se jednalo v daném období o prodej stovek tisíc m3 kůrovcového dříví a o rozsáhlé škody na životním prostředí a na majetku státu v důsledku vyhlášení bezzásahových zón.

IX.

V roce 2000 zpracoval Prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc., na základě zadání MŽP, odborný posudek a vyčíslil škodu na přírodním a životním prostředí (škody na nenahraditelné složce životního prostředí) v NP Šumava ve výši přesahující 5 miliard Kč.

Výpočet škod byl stanoven na základě metodiky „Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky“.

MŽP jako zadavatel na prokázané škody vyčíslené odborným posudek nereagovalo, bylo nečinné, přestože z ustanovení § 8 odst. 2 zákona o lesích vyplývá, že u lesů zvláštního určení (lesů NP Šumava) je veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí.

X.

Po orkánu Kyrill z počátku roku 2007 došlo v důsledku neplnění zákonných povinností v ochraně lesa k enormnímu nárůstu kůrovcové kalamity. K nárůstu významně přispělo i opatření MŽP č. j. 48452/ENV/07 z června 2007, kterým došlo k prodloužení zákonem stanovené povinnosti zpracovat veškeré vhodné dříví pro rozvoj kůrovců (z 30. 6. daného roku) do 31. 12. 2007. Oficiálně bylo uvedeno 140.000 m3 dřevní hmoty, celkově se jednalo o množství 270.000 m3 včetně bezzásahových území.

V letech 2008 až 2011 vytěžil NP Šumava pouze v zásahových územích 1.004.000,- m3 kůrovcového dříví.

MŽP rozhodnutím ze dne 30. 1. 2008 udělilo výjimku ze zalesňovací povinnosti, kdy dle § 31 odst. 6 zákona o lesích musí vlastník lesa zalesnit holiny na lesních pozemcích do dvou let od jejího vzniku, tuto lhůtu pro zalesnění holin v NP Šumava MŽP prodloužilo na 30 let. Rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s veřejným zájmem na zlepšení a ochraně životního prostředí.

Zároveň byl v tomto období NP Šumava dotován z veřejných rozpočtů stovkami miliónů Kč, kdy např. v roce 2008 se jednalo o roční dotaci 326 miliónů a to při vysokých těžbách dřeva. Za pouhé 3 roky se jednalo o dotace ve výši necelé 1 miliardy Kč. NP Šumava byl dotován z veřejných prostředků, i když nevydával finanční prostředky na obnovu lesa (zalesňování holin, péči o kultury a ochranu lesa v bezzásahových územích a na územích, kde byla prodloužena povinnost zalesnit holiny v zákonem stanovené lhůtě). Tyto skutečnosti nasvědčují, že se jednalo o nehospodárné vynakládání veřejných finančních prostředků při vysokých těžbách dřeva, kdy lesnické organizacím před vyhlášením NP při nižším rozsahu těžeb dřeva byly ziskové.

Období roku 2007 až 2008 bylo počátkem vzniku ekologické katastrofy v lesích NP Šumava. Vše probíhalo za nečinnosti nebo souhlasu státní správy lesů a vrchního státního dozoru v lesích.

XI.

V letech 2007 až 2010 bylo podáno několik trestních oznámení ve věci škod na přírodním a životním prostředí v NP Šumava. Policie ČR opatřením č. j. ORPT-6012-16/TČ-2008-80 ze dne 1. září 2008 podle § 105 odst. 1 trestního řádu přibrala soudního znalce a zadala vypracovat znalecký posudek v trestní věci poškozování životního prostředí v NP Šumava. Znalecký posudek č. 33 – 9/2008 byl vyhotoven na základě metodiky Prof. Vyskota CSc., publikované ve Věstníku MŽP č. 8/2003, tj. dle oficiální metodiky MŽP, kdy tato metodika byla speciálně následně dopracována pro lesy národních parků (příloha č. 9 metodiky).

V NP Šumava byla znaleckým posudkem z roku 2008 vyčíslena škoda na funkcích lesa jako složce životního prostředí v celkové výši 32,725 miliard Kč, Z toho škody na funkci: bioprodukční: 2.673.593.455,- Kč ekologicko-stabilizační: 3.213.548.069,- Kč hydricko - vodohospodářská: 6.512.179.896,- Kč edaficko - půdoochranná: 6.908.146.613,- Kč sociálně - rekreační: 6.561.266.679,- Kč zdravotně - hygienická: 6.855.787.377,- Kč

XII.

Škody na funkcích lesa, nenahraditelné složce životního prostředí, v lesích NP Šumava se od roku 2001, kdy byly vyčísleny na cca 5 miliard Kč, do roku 2008 (za pouhých 7 let) zvýšily na hodnotu 32,725 miliard Kč.

Následně byla všechna trestní oznámení Policií ČR a Státním zastupitelstvím odložena a to zejména na základě stanoviska MŽP.

Odložením trestních oznámení ve věci škod na přírodním a životním prostředí v lesích NP Šumava byl vysloven právní názor, že škody ve výši 32,7 miliardy Kč na přírodním a životním prostředí nejsou trestné a tyto škody nejsou v rozporu s veřejným zájem.

Zvláštní paradox, kdy stát prostřednictví státní správy za drobné přestupky (nepatrné ve vztahu ke škodám v NP Šumava) za poškození životního prostředí v lesích trestá vlastníky lesa, obce a města vysokými pokutami.

XIII.

Lesy NP Šumava jsou součástí Ptačí oblasti Šumava vyhlášené Nařízením vlády č. 681/2004 Sb. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro následující druhy ohrožených ptáků - např.: Kulíška nejmenšího (Glaucidium passrinum), Sýce rousného (Aegolius funereus) a Datlíka tříprstého (Picoides tridactylus). Uvedené druhy jsou zařazeny podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., mezi zvláště chráněné druhy živočichů. Výskyt těchto ohrožených druhů je vázán na souvislé staré jehličnaté lesy. Rozsah 26.515 ha (publikoval p. Martan v roce 2017) odumřelých lesních porostů, holin a ploch po kůrovcových těžbách je poškozením – ničením tohoto biotopů těchto zvláště chráněných ptáků, což je porušením nařízením vlády č. 681/2004 Sb. a zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, opět MŽP nereagovalo a nereaguje.

XIV.

Na poškození přírodního a životního prostředí byl upozorněn pan předseda vlády a pan předseda Parlamentu P E T I C Í (ze dne 10. 4. 2010) za zastavení narůstající ekologické katastrofy v Národním parku Šumava v důsledku rozsáhlé kůrovcové kalamity a za přijetí opatření, která by odstranila stávající nečinnost orgánů státní správy v ochraně lesa. Petici mj. podpořili a podepsali pan prezident Klaus a pan prezident Zeman.

MŽP na uvedenou P E T I C I odpovědělo a informovalo petenty, že v NP Šumava je postupováno v souladu s právními předpisy a závěrem ujistilo, že problematika péče o les patří mezi priority MŽP.

Velice „zvláštní“ odpověď MŽP ve vztahu ke znaleckému posudku č. 33 – 9/2008, kterým byly prokázány škody na lese, nenahraditelné složce životního prostředí ve výši 32,7 miliard Kč a znalecký posudek byl vypracován dle metodiky publikované ve Věstníku MŽP v roce 2003.

XV.

Dne 31. října 2016 vedení NP Šumava publikovalo nové přístupy při výchově mladých lesních porostů v zásahových zónách a informovalo i o složitosti financování NP Šumava. Citace některých částí publikovaného článku: „Probírky s variabilní intenzitou znamenají to, že v některých částech se vykácí méně stromů, jinde více a především v nich vznikají tak zvané „díry"“. „To jsou místa, kde se nechá jen minimum stromů - Kozel“.

“Všude je navíc znatelná hustá bylinná vegetace a to je základ zdravého, stabilního porostu," vysvětluje profesor Jakub Hruška, který je jedním z propagátorů „nesouměrných" probírek v mladých porostech.“

„V mladých lesních porostech, zejména kvůli šetrnosti, rychlosti, finančním nákladům a efektivitě, dáváme většinou přednost mechanizované těžbě před těžbou ruční a vyvážení dříví vezením před vlečením po zemi," vyjmenovává Jan Kozel.“

Realizací těchto „variabilních probírek, tzv. děr“ dochází prokazatelně k dalším škodám na přírodním a životním prostředí. Tyto tzv. nové přístupy ve výchově a těžbě dřeva porušují právní předpisy, cíleně poškozují les, nenahraditelnou složku životního prostředí. Pan ředitel, bohužel, nepublikoval, kolik tento experiment stál daňové poplatníky a komu byly veřejné finance převedeny. Zároveň dne 31. října 2016 vedení NP Šumava publikovalo, citace:

„Protože je chod Správy z většiny finančně závislý na výdělku z těžby dříví, není ekonomická situace tak veselá, jako třeba před deseti nebo i pěti lety, kdy při kalamitách bylo těženo hlavně tlusté a staré dříví," upozorňuje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.“ Nebyl tento článek upozorňující na problematiku financování činnosti NP Šumava příčinou, že v roce 2019 navrhlo vedení NP Šumava novou zonaci pro celé území NP Šumava, kdy navržena přírodní zóna má výměru 27% rozlohy NP, kde má být má zachovat a umožněn pouze nerušený průběh přírodních procesů bez jakýkoliv zásahů člověka. Nejsou a nebudou zde vynakládány finanční náklady na obnovu, ochranu a výchovu lesa a přírodě blízké zóně o výměře 27 % rozlohy NP Šumava, kde podle NP jsou převážně lesní ekosystémy, o kterých je vedení přesvědčeno, že mohou být v relativně krátkém časovém horizontu převedeny do režimu zóny přírodní.

V důsledku bezzásahovosti prokazatelně došlo ke kůrovcové kalamitě a následně prodeji vysokého rozsahu kůrovcového dříví, kdy tento prodej sloužil k financování chodu Správy NP a kůrovcové dříví bylo prodáváno za ceny významně nižší, než byly ceny v místě a čase obvyklé. Otázka zní - úmysl či náhoda?

Vedení NP Šumava a Ministerstva životního prostředí by mělo odpovědět, zda vyhlášení přírodní zóny a přírodě blízké zóny o výměře 54 % rozlohy je ve veřejném zájmu na zachování a obnově lesů NP, nenahraditelné složky životního prostředí. Škody na lese od vyhlášení NP Šumava do dnešního dne lze odhadnout na přibližně 300 miliard Kč. Zároveň tyto škody byly od vyhlášení dotovány přibližně 5 miliardami Kč z veřejných prostředků. Neslouží bezzásahovosti a vyhlášení přírodních zón a přírodě blízkých zón pouze k tomu, že nejsou cíleně vykládány finanční prostředky na obnovu, ochrana a výchovu lesa a finanční prostředky slouží pouze k zajištění platů zaměstnanců NP a financování činnosti Správy NP a dalších aktivit?

XVII. Lze dovodit, že současný návrh na vyhlášení a rozšíření přírodní zóny a přírodě blízké zóny na cca 75 % rozlohy NP přinese další škody na lese, nenahraditelné složce životního prostředí a neúčelně vynaložené veřejné finanční prostředky. Navržené dlouhodobé cíle ochrany národního parku pro roky 2021 až 2040 a) zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národního parku (dále v textu jen „cíl procesy“) b) zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, významných z hlediska biologické rozmanitosti, na zbývajícím území národního parku (dále v textu jen „cíl biodiverzita“). Ve vztahu k výše uvedeným skutečnostem lze dovodit, že rozšiřováním bezzásahovosti (rozšíření přírodní zóny a přírodě blízké zóny) dojde k dalším škodám na lese, nenahraditelné složce životného prostředí, což je v rozporu s veřejným zájmem. Otázkou je, zda bude stát mít možnost z veřejných prostředků i nadále dotovat činnost NP Šumava a zároveň dotovat narůstající škody na lese, nenahraditelné složce životního prostředí, kdy v současné době lze škody odhadnout na 300 miliard Kč.

Závěr Bezzásahovost v NP Šumava, ale i v dalších národních parcích a rezervacích a nečinnost vrchního státního dozoru byla jednou z příčin současné kůrovcové kalamity, kdy škodu na lese, nenahraditelné složce životního prostředí, lze odhadnout na bilióny Kč.

K zabezpečení kontrolní činnosti vlády České republiky, MŽP koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky. MŽP od platnosti zákona o lesích od 1. 1. 1996 vykonává vrchní státní dozor v lesích. Hnutí Život, z. s. požádalo pana ministra životního prostředí o informace ve věci povinností v ochraně lesa, citace: „Jaká opatření přijal Váš úřad při výkonu vrchního státního dozoru k zastavení kůrovcové kalamity (ekologických škod) v letech 2014 až 2018 ve smyslu povinností vyplývajících z § 50 zákona o lesích? Žádáme o zaslání kopií opatření.“

Pan ministr životního prostředí prostřednictvím svého úřadu poskytl dne 3. 8. 2018 pod č. j.: MZP/2018/130/531 tuto informaci:

Ad 1) „MŽP neuložilo v letech 2014 až 2018 z důvodu rozšíření a přemnožení lýkožroutů žádné opatření k odstranění zjištěných nedostatků při výkonu vrchního státního dozoru ve smyslu ustanovení § 50 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vrchní státní dozor MŽP v lesích je primárně směrován, a také vykonáván, do oblasti komunikace s ústředním orgánem státní správy lesů – Ministerstvem zemědělství, se kterým spolupracuje při tvorbě a zajišťování koncepčních dokumentů na úseku lesního hospodářství a koordinuje spolupráci v oblasti ochrany lesa a zabezpečení mimoprodukčních funkcí lesů. Ve vztahu ke kůrovcové kalamitě vykonává státní dozor ČIŽP, kterou metodicky vede MŽP.“

Tato skutečnost nasvědčuje, že se jedná o jednu z příčin současných škod na lese, nenahraditelné složce životního prostředí v lesích ČR v důsledku rozsahu kůrovcové kalamity.

Lze dovodit, že dochází i k porušení Čl. 35 Listiny základních práv a svobod, kde je uvedeno v odstavci: 1) Každý má právo na příznivé životní prostředí. 3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.