Martan: Demonstranti vyzvali k záchraně Boubína - Brabec: s vaší výzvou se nemohu ztotožnit

14.09.2020

Účastníci demonstrace "Zachraňme prales a lesy na Boubíně" dne 12. 8. 2020 vyzvali Vládu ČR, MŽP a Správu NP Šumava. V písemné výzvě šlo o konkrétní požadavky potřebné k zastavení kůrovcové gradace. Ministr životního prostředí Richard Brabec i ředitel NP Šumava Pavel Hubený na výzvu odpověděli, přičemž uvedli známá klišé obhajující bezzásahový režim v lesích. Ministr sice nedovedl vyvrátit konkrétní výtky k rozhodnutí Správy NP Šumava z 15. 6. 2020, ale demonstrujícím osobně garantoval, že probíhající odvolání Lesního závodu Boubín bude zodpovědně vyhodnoceno a rozhodnuto podle zákona. Ministr bagatelizoval současné zoufalé kůrovcové přemnožení tím, že: "Pokud nepomůže počasí, tak boj s kůrovcem nelze úspěšně zastavit žádnými obrannými opatřeními, a to ani tam, kde nejsou žádná omezení ze strany ochrany přírody." Že kůrovec jde zastavit, o tom svědčí např. vývoj po obrovské větrné kalamitě r. 2007. V hospodářských lesích následná kůrovcová kalamita končila r. 2009, protože se maximálně zasahovalo. Naproti tomu v zásahových lesích NP Šumava s omezeným zasahováním kůrovcová kalamita trvala ještě r. 2012. Uschly tam tím milióny stromů zbytečně. Dlouhodobý hazardní kůrovcový přístup ochrany přírody se projevil v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales (dále NPR) o rozloze 686 ha. Skutečný bezzásahový prales s ochranou od r. 1858 (47 ha, oploceno) byl rozšířen na dnešních 139 ha bezzásahových. Výsledek: zničeno nejen 47 ha nejcennějšího, ale i celá NPR a okolní lesy v boubínském komplexu. Martan: Demonstranti požadovali, aby Státní správa ochrany přírody rozhodovala racionálně a ne ideologicky. Naprostá většina veřejnosti chce i nadále chodit kolem oploceného Boubínského pralesa (47 ha) a v něm VIDĚT STAV ve vrcholné fázi vývoje lesa (tj. přirozená směs dřevin s převahou smrku ve stáří až 500 let) - a NE PROCESY, které tam probíhají (tj. mladý les s převahou buku). Na takovou podobu pralesa s okolním kulturním lesem je široká společenská objednávka a ne na podobu velkoplošné divočiny jako je v NP Šumava. Brabec: "Bohužel nejsem schopen zajistit zakonzervování stavu lesa v jeho vrcholné fázi vývoje s převahou smrku až do věku 500 let". Hubený: "Váš požadavek - aplikován na člověka jako živou bytost – směřuje k tomu, aby státní správa zajistila trvalou podobu lidského jedince ve věku 25-35 let. Toto přirovnání budiž vysvětlením jisté naivity a faktické nesplnitelnosti vámi předloženého požadavku".

Martan: Les našeho pásma má mít zastoupeny všechny generace lesa ve stáří 1, 50, 100, 150 nebo i 500 let v případě pralesa. Tedy vzrostlé lesy chrání vlastním stínem ty mladé a nízké, ty starší rodí semena a předávají stanovištní paměť. V lese je to jako v úplné a zdravé rodině, kde žijí děti, mládež, rodiče, staří a přestárlí lidé. Dle ředitele Hubeného je tedy normální, když v lidské rodině žijí jen děti a všichni starší vymřeli (bez zásahu státní správy). Tedy, nejsou naivní občané, kteří by chtěli, aby státní správa chránila a zabezpečila podmínky pro to, aby žili nejen lidé ve věku 25 - 35 let; ale aby v rodině, obci, republice byli lidé demograficky rovnoměrně rozloženi od 1 do 100 let. Není větším příkladem současná Covid-pandemie, kdy státní správa zasahuje co nejvíce, aby nezemřeli všichni jedinci starší 60-ti let. O tom, kdo má pravdu by mohl říci experiment: V případě rozšíření Covid-19 mezi zaměstnance Správy NP Šumava a MŽP - řešit bezzásahově!

Boubín a jihočeské lesy jako volební téma K uvedeným odpovědím ministra a ředitele se jistě občan ptá: proč tam jsou ti ochranáři, když nedovedou ochránit ani 47 ha velkou národní památku - Boubínský prales. Ideologicky prorostlou a zdivočelou státní správu ochrany přírody mohou občané změnit ve volbách do zastupitelstva Jihočeského kraje. Za střední části Šumavy s horou Boubín se zároveň bude volit senátor (senátní obvod Strakonice). A jak věci změnit? Volbou konkrétních kandidátů, kteří se staví proti ideologické ochraně přírody, která přispěla k šíření kůrovců ze Šumavy do vnitrozemí. Následně došlo k uschnutí a vynucenému vykácení desítek tisíc hektarů smrkových lesů v Jihočeském kraji.