Stromy padají po tisících

20.10.2009

Název zdroje: Plzeňský deník Datum vydání: 20.10.2009 Nadpis: Stromy padají po tisících Podtitulek: V Národním parku Šumava se kácí nejvíce za dobu jeho existence Strana: 4 Mutace: PLZEŇ JIH Rubrika: Z REGIONU Autor: MILAN KILIÁN Ročník: 18 Číslo: 245 Náklad: 252466 Odkaz: http://plzensky.denik.cz/ Oblast: Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj

Šumava/V národním parku se kvůli kůrovci kácí nejvíce v jeho historii. Padlo už více než 253 tisíc kubíků dřeva, což kritizuje Svaz obcí NP Šumava. "Šumavské obce jsou dlouhodobě podezírány a napadány, že ze zištných důvodů straní těžařské lobby. Jaká je však realita v otázce těžby dřeva v lesích národního parku? Správa NP Šumava letos pokácela v lesích parku z důvodu zásahů proti kůrovci již více než dvojnásobek dřeva oproti loňskému roku a sedmnáctkrát více než v roce 2007. Je to dokonce více než v roce 1996, v době působení ekology kritizovaného ředitele Žlábka!" říká předseda Svazu obcí NP Šumava Jiří Hůlka. Upozorňuje, že těmi, kdo z těchto "rekordů" profitují, nejsou rozhodně šumavské obce. Obyvatelé šumavských obcí dnes totiž zcela paradoxně pociťují například nedostatek palivového dřeva.

Park: Je to nutné

Národní park se ale brání, že mu nic jiného nezbývá. "Podobně jako zástupci obcí ani Správa NP a CHKO Šumava nejásá nad narůstající kůrovcovou populací. Problematika gradace podkorního hmyzu v posledních letech však zdaleka není pouze otázkou Šumavy - s kůrovcem lesníci bojují po celé České republice, ale i jinde ve střední Evropě," hájí se Petr Kahuda z NP Šumava a dodává: "Jako hlavní metoda při účinném tlumení kůrovcové populace je prozatím známa a také používána těžba kůrovcem napadených stromů či kácení lapáků, do kterých je nálet kůrovce směřován. Lapáky mohou být částečně nahrazeny či doplněny feromonovými lapači. Jiné ostatní nedestruktivní metody tlumení kůrovcové populace jsou spíše doplňkové. Cílem současného diferencovaného přístupu k péči o lesy v NP je provádět ochranu lesa proti kůrovci formou těžby napadených stromů v kulturních (tzn. člověkem založených) smrčinách v nižších a středních polohách NP. Nikoliv v přírodních horských smrčinách, které jsou i se svým vývojem předmětem ochrany přírody v NP."

Kritika holin

Jenže takový přístup se obcím nelíbí. "Rozsáhlé holiny, logicky vznikající asanací kůrovců v zónách obklopujících bezzásahové zóny, jsou faktorem natolik ovlivňujícím krajinu a způsob jejího využívání, že plně legitimizují účast obcí jako významných partnerů při rozhodování o způsobu péče o přírodu národního parku. Obce chtějí řešit příčiny kůrovcové kalamity a ne pouze následky takového stavu," požaduje Hůlka. "Správa NP a CHKO Šumava v současnosti řeší následky gradace populace kůrovce na svém území, což ale neznamená, že opomíjí příčiny vzniku současné situace a jejich řešení. Postupná přeměna kulturních smrčin na smíšené lesy na cca 70 % výměry lesů národního parku a snaha o jejich věkovou i prostorovou členitost je z tohoto důvodu jedním ze základních úkolů při péči o lesní ekosystémy NPŠ - v tomto případě však nejde o okamžité řešení, ale o skutečně dlouhodobý projekt," reagoval na kritiku Kahuda.

MILAN KILIÁN

Vyšlo také v: Domažlický deník, Klatovský deník, Tachovský deník