Kůrovce nelze množit a pak draze hubit

19.10.2009

Název zdroje: Profit Datum vydání: 19.10.2009 Nadpis: Kůrovce nelze množit a pak draze hubit Strana: 71 Rubrika: FÓRUM Autor: Jiřina Rippelová, senátorka za ČSSD Ročník: 20 Číslo: 42 Náklad: 20177 Odkaz: http://www.profit.cz Oblast: Časopisy - ekonomika a politika

Z odborných šetření vyplynulo, že hynutí lesů po napadení kůrovci dosáhlo již takové míry, že je zásadně ohrožen lesnatý krajinný ráz Šumavy, a to nejen v horních hřebenových partiích, ale nyní již také ve spodních polohách kolem obcí, rekreačních zařízení a frekventovaných tras. Expertní skupina upozornila na naprosto kritický stav, kdy se na nezpracovaných polomech a posléze okolních stojících stromech v průběhu dvou let záměrně nechaly vylíhnout miliardy brouků, kteří přelétávají nebo jsou pasivně přeneseni větrem do vzdálenosti až mnoha kilometrů. Jak se vyjádřil ministr Miko, zde jsou "energicky" hubeni - zapomněl však dodat, s jak vysokými náklady. Ideologie ministerstva životního prostředí, Správy Národního parku Šumava a dalších epigonů, kteří prosazují nezasahování, tak přijde daňové poplatníky na desítky milionů korun. Kdyby se kůrovec nenechal množit, nemusel by se nákladně hubit. Tomu snad porozumí každý, zvláště v současné době hledání úspor v rozpočtu. Ohrožení celého území Šumavy je tak značné, že je třeba přijmout krizový management, který během podzimu a zimy zcela zásadně zastaví šíření kůrovce a jeho početnost sníží na co nejmenší míru. Znamená to, že se bude muset jednoznačně upustit od současného trendu prosazovaného jak minulými ministry, tak současným vedením správy parku. Nelze dále aplikovat složitě formulovaná opatření jako celek. Praxe ukázala, že ve své podstatě vedla k dalšímu a dalšímu šíření "mrtvého lesa". To sice zastánce této zrůdné ideologie naplňovalo nadšením, i když se vtírá představa, že podobné emoce zřejmě prožívají pyromani, podpalující lesy. Nikdy nebylo zdůvodněno, natož vědecky, proč přirozený les a v něm probíhající přirozené procesy musí být zakládán od semenáčků na holé ploše uhynulého lesa. Proč musí uhynout dvě stě let staré smrky nebo i starší, které byly chloubou šumavských hvozdů a přežily dřívější hospodaření sklářů a dřevorubců. V současné době je zde velké nebezpečí, že absence lesního prostředí povede v období klimatické změny na holých plochách k takovým půdním a klimatickým změnám, že zde bývalý les již nemusí vzniknout. Jak známe z minulosti, dogmaticky prosazované ideologie často vedou ke zrůdným koncům, nedají se jen tak zastavit, také proto, že pro jednoduchost hesel jim propadne hodně lidí. Šumava má namále, je třeba změna.