Šumava ještě po deseti letech !

21.09.2009

Název zdroje: blog.idnes.cz Datum vydání: 21.09.2009 Autor: Mojmír Vlašín Nadpis: Šumava ještě po deseti letech ! Odkaz na celý článek: http://vlasin.blog.idnes.cz/c/102568/Sumava-jeste-po-deseti-letech.html

Šumava ještě po deseti letech ! Před deseti lety jsem spolu se čtyřmi dalšími lidmi vyzval k blokádě kácení na Šumavě. Místo dalšího hodnocení bude jistě lépe přečíst si tu deset let starou výzvu a stanovisko, které jsem podepsal minulý týden. Závěry si udělejte sami. ZACHRAŇME ZBYTKY ŠUMAVSKÝCH PRALESŮ! Šumava, nyní národní park, po dlouhá léta špatně dostupná turistům i průmyslovému rozvoji, uchovala ve svém nitru zbytky pralesovitých porostů a přirozených lesů. Trojmezenský prales a Smrčina - největší komplex horského smrkového lesa v České republice, lesy nad jezerem Laka, Modravské slatě ..... Tyto perly našeho přírodního dědictví chce dnes správa parku kvůli kůrovci zlikvidovat motorovými pilami. Zatímco však po žíru kůrovce zůstává prales pralesem, motorové pily jej zničí navždy. Je to jako kdybychom chtěli Karlštejn zachránit tím, že jej srovnáme se zemí a vystavíme na jeho místě nový, panelový. Není pravda, že první zóny jsou ohniskem kůrovce a ohrožují okolní lesy. Je tomu naopak. Problém Šumavy spočívá v neefektivním boji s kůrovcem v zónách druhých. Jsme velmi znepokojeni představou, že osud druhých zón by měl potkat i nejcennější zóny první. Tam, kde technokratické smýšlení a politická řešení vítězí nad odbornými argumenty, tam, kde se nedbá platných zákonů, může přírodě pomoci jedině občanská angažovanost. Vyzýváme proto veřejnost k protestu - mírumilovné blokádě kácení v prvních zónách Národního parku Šumava. Tak jako bychom nikdy nedopustili, aby novodobí plánovači zbořili Národní divadlo, nedopusťme, aby zničili divadlo přírody - zbytky přirozených lesů v srdci Šumavy! Ing. Karel Kaňák CSc., vědecký pracovník, lesník Ing. Leo Košťál, člen odborného grémia ministra životního prostředí pro národní parky, lesník Ing. Igor Míchal CSc., lesník a ekolog, předseda Vědecké rady Krkonošského NP Prof.Dr.Ing.Dalibor Povolný DrSc., profesor Mendelovy lesnické a zemědělské university Brno, entomolog

RNDr. Mojmír Vlašín, zoolog Červen 1999

ZÁVĚRY TERÉNNÍ POCHÚZKY k 10. výročí mírumilovné blokády kácení v Trojmezenském pralese Deset let od ukončení mírumilovné blokády kácení se uskutečnila terénní pochůzka v Trojmezenském pralese a jeho širším okolí. Účastníci se shodli na těchto závěrech a doporučeních: 1. Blokáda byla úspěšná a měla smysl. Zachovala kontinuitu vývoje pralesa, který nyní poskytuje srovnání s jinými způsoby péče. Zachránila nejdochovalejší zbytek horského smrkového pralesa ve střední Evropě. Prales zůstává pralesem pouze tam, kde v něm člověk nekácí a jinak přímo nezasahuje. 2. Poděkování patří všem účastníkům blokády, kteří se o to nezměrným osobním nasazením zasloužili. 3. Blokáda změnila vývoj národního parku, protože otevřela veřejnou diskusi o jeho poslání. Následně po blokádě byla pozvána odborná mise Světového svazu ochrany přírody (IUCN), která doporučila zvětšit a scelit jádrová území, kde se nezasahuje do přírodních procesů tak, aby do 3-5 let zahrnovala 30-40% rozlohy parku. Toto doporučení není dodnes naplněno. S obavami sledujeme další odsouvání tohoto závazku na pozdější dobu. 4. Blokáda vedla ke změně přístupu správy národního parku k veřejnosti, která později začala objektivně informovat o významu přírodních procesů. Díky blokádě zde mohla správa parku v roce 2006 otevřít pro veřejnost naučnou poznávací stezku, která návštěvníkům ukazuje přirozenou obnovu horského smrkového pralesa. 5. Stále chybí přenos poučení z deseti let přírodního vývoje a vědeckého výzkumu na rozhodování politiků. Přetrvává snaha politicky ovlivňovat řízení národního parku namísto řízení odborného. Doporučujeme: 6. Rozšířit a scelit bezzásahová území tak, aby v nich mohla proběhnout celá gradace kůrovce a nedocházelo k vytváření velkých holin. Má-li plnit národní park své poslání ochrany přirozených proměn ekosystémů a jejich vývoje, musí být bezzásahová území tak velká, aby v nich mohly probíhat i prostorově rozsáhlejší přírodní děje. 7. Mimo bezzásahová území důsledně vyhledávat a asanovat čerstvě napadené stromy především v izolovaných ohniskách před frontou kůrovce, aby nedocházelo k jeho rozsevu. Ne tak, jak jsme to viděli při terénní pochůzce v oblasti kolem Schwarzenberského kanálu. 8. Naopak, v této fázi gradace ustoupit od plošných asanačních zásahů proti kůrovci na frontě (čelní pásmo plošného napadení lesa), při kterých vznikají velké holiny a zásahy přitom vzhledem ke stávajícímu poškození nemohou přispět k potlačení kůrovce. 9. V bezzásahových územích skutečně vyloučit veškeré zásahy do přírodních procesů. Vítáme snahu správy Národního parku Šumava o používání šetrných metod boje s kůrovcem, jako je například aplikace entomopatogenní houby Baeuveria bassiana, ale měly by být používány výhradně mimo bezzásahová území. V Nové Peci dne 18. září 2009 Se vzpomínkou na vyzyvatele blokády Ing. Karla Kaňáka CSc., Ing. Igora Míchala CSc. a Prof. Dr. Ing.Dalibora Povolného DrSc., kteří se desetiletého výročí nedožili. Účastníci pochůzky: Dr. Jaromír Bláha, program Lesy Hnutí DUHA Dr. Petr Doležal, Ph.D., ekofyziolog, zabývá se fyziologií a populační dynamikou lýkožrouta smrkového, Entomologický ústav, Biologické centrum Akademie věd ČR České Budějovice Dr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba, předseda Vědecké rady NP Šumava, člen odborného grémia ministra životního prostředí pro národní parky Ing. Leo Košťál, lesník, člen odborného grémia ministra životního prostředí pro národní parky, vyzyvatel blokády Dr. Richard Višňák, Ph.D., geobotanik Dr. Mojmír Vlašín, zoolog, Ekologický institut Veronica Brno, vyzyvatel blokády