Záchrana národního parku Šumava

24.08.2009

Název zdroje: Radiožurnál Datum vydání: 24.08.2009 Nadpis: Záchrana národního parku Šumava Pořadí: 20 Relace: Radiofórum Moderátor: Kateřina Causidisová, Jan Bumba Hosté pořadu: František Krejčí, ředitel národního parku Šumava, Josef Vovesný, poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Čas vysílání: 18:41:24 Rozsah: 00:12:53 Oblast: Rozhlas

Moderátor (Jan Bumba): Stromy, popadané po větrných či sněhových kalamitách. Nebo ty napadené kůrovcem je nutné vytěžit, aby nezahynul celý les. A nebo naopak. Odstraňovat staré stromy není vůbec nutné, naopak je lepší je nechat ležet, příroda si pomůže sama. Dva protichůdné názory na správu lesních porostů na Šumavě se střídají už celá léta. nyní získal významnou podporu ten první z nich, který obhajuje spíš větší než menší zásahy. Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola řekl, že je připraven vyhlásit na Šumavě stav nebezpečí, pokud nebude sestavena záchranná komise ze zástupců Národního parku, odborníků a obcí. Náměty do naší dnešní debaty můžete posílat na adresu. Radiofórum@rozhlas.cz nebo nám můžete napsat esemesku na číslo 90 777 03. Ve spojení jsme teď s ředitelem národního parku Šumava, Františkem Krejčím. Dobrý den.

Host (František Krejčí, ředitel národního parku Šumava): Dobrý den.

Moderátor (Jan Bumba): A na druhé lince je poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, Josef Vovesný. Dobrý den i vám.

Host (Josef Vovesný, poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů): Dobrý večer.

Moderátor (Jan Bumba): Pánové, v říjnu 2006 vyšel v Mladé frontě dnes článek s titulkem, cituji. Kůrovec přestal ničit Šumavu, příroda si pomohla sama. Konec citátu. Co se stalo za ty tři roky, že se najednou přemýšlí o vyhlášení stavu nebezpečí, Pane Vovesný?

Host (Josef Vovesný, poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů): Já si myslím, že ta informace nebyla objektivní, protože zvýšený stav kůrovce na Šumavě je dlouhodobě prakticky už dvě desetiletí. Tento stav ale eskaloval po kalamitě Kyril, která tedy objektivně napadla v obrovském množství. A je vždy obtížné ji zpracovat včas a vyhnout se namnožení kůrovce. Bohužel ale k tomuto faktoru objektivnímu přispěly dvě taková subjektivní rozhodnutí, která se stala. Jednak rozhodlo se, že se nebude zpracovávat velké množství dříví v tak zvaných specielních managementech, v rozsahu asi sto padesát tisíc kubíků. A tam došlo k eskalaci, k namnožení kůrovce a k šíření do dalších oblastí. Další faktor je velice významný. Bylo rozhodnutí rozšíření bezzásahových ploch,v řádově tisíců hektarů. Dále na hřebenech hor a dále do vnitrozemí. To byl další faktor, který v době kalamity, již kůrovcové kalamity, eskaloval stav, který je v současné době. To znamená, jestliže bych ho charakterizoval krátce čísly, pan ředitel parku mě když tak opraví. V současné době vytěženo zhruba sto tisíc metrů krychlových kůrovce na stojících stromech. Vznikají rozsáhlé holiny. A desítky tisíc jsou vyznačeny.

Moderátor (Jan Bumba): Pane Krejčí, došlo v posledních letech k nějakému výraznému zhoršení situace na Šumavě? Samozřejmě mám na mysli, co se kůrovce týká?

Host (František Krejčí, ředitel národního parku Šumava): Jak říkal pan inženýr Vovesný, opravdu ten orkán Kyril byl největší historická vlastně události v oblasti polomové, polomové problematiky, když to tak řeknu, Národního parku Šumava. Opravdu to byl rekordní polom za celou existenci národního parku. A samozřejmě jsme očekávali to, že to bude znamenat další zvýšení, následné zvýšení kůrovce, kůrovcových populací v dalších třech letech. Proto jsme hned v tom roce 2007 zasedli s odborníky a naplánovali jsme takový tříletý speciální program, který se daleko více než do té doby zaměřoval na ochranu lesa. A my jsme teď druhý rok v tom programu. Jsme druhý rok po Kyrilu. A věnujeme se tomu v rámci integrovaného programu ochrany lesa v Národním parku Šumava.

Moderátor (Jan Bumba): Můžete, prosím, trochu rozvést ten integrovaný program? Je to těžba nebo ještě něco jiného?

Host (František Krejčí, ředitel národního parku Šumava): Je to jednak těžba, to je to poslední čtvrté ochranné opatření, které se provádí. A vlastně před tím, než ten brouk se dostane do stojících stromů, tak zas se ho snažíme jednak odchytávat cestou z těch ohnisek. A některá ta ohniska vždycky se snažíme zavařovat houbovým patogenem. To znamená nakazit toho brouka tak, aby jeho mortalita, jeho úmrtnost se zvyšovala ještě v těch ohniscích.

Moderátor (Jan Bumba): Souhlasíte tedy s tím tvrzením, že skutečně takovéto hospodaření může vést až snad k devastaci rozsáhlých částí Národního parku Šumava?

Host (František Krejčí, ředitel národního parku Šumava): Devastací, asi to není to správné slovo. My zkrátka se snažíme hospodařit co nejzodpovědněji na území Národního parku Šumava. A nebo pečovat o lesy v Národním parku Šumava. A tento systém je úplně jiný, než v hospodářských lesích. To znamená, že my máme diferencovaný přístup k péči o lesy. To dále znamená to, že cca dvacet procent území národního parku je v režimu, kde převládá samovolný vývoj těchto lesních ekosystémů. A v ostatních částech národního parku máme, vlastně se dá říct, až konzervativní typ péče o lesy národního parku. S tím, že ještě devět procent z těch lesů je tak zvané přechodové pásmo.

Moderátor (Jan Bumba): Pane Vovesný, pan ředitel Krejčí teď řekl velice důležitou věc. Že podle jeho vize je režim hospodaření v Národním parku Šumava jiný než v hospodářských lesích. Vy jste poradcem Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Dokážete být v celé této debatě nezávislý? Dokážete se oprostit od toho, že les je pro vás předmětem podnikání. A les bez těžby postrádá smysl?

Host (Josef Vovesný, poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů): Já považuji tu otázku podsouvání, využívání lesa z hlediska těžby za zavádějící. Protože park v podstatě má všechny nástroje, plánování, kontroly v ruce. A o režimu si rozhoduje sám. A nemůže mu do toho nikdo zasahovat. Ale jako zásadní považuji otázku, že strategie parku vychází z chybného základu.

Moderátor (Jan Bumba): Co myslíte, jaký chybný základ?

Host (Josef Vovesný, poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů): Pořád hovoříme o jiném lese, než je les hospodářský. Les v parku z osmdesáti sedmi procent je bývalý hospodářský les. A my nedokážeme v krátké době transformovat přece les v něco jiného. A chybná úvaha je v tom, že my s ním zacházíme, jakoby to byl již les přirozené dřevinné skladby a struktury. On takový není. Les, tento les, si sám nepomůže. Ten musí mít péči, citlivou péči samozřejmě hospodáře. A to je, myslím, základní problém, který dneska na Šumavě stojí. Když neuděláme korekci, bude se odehrávat to, co už se stalo. V Bavorském národním parku na obrovské rozloze odumřel les zhruba pět tisíc hektarů, ve starém parku. Máme příklad na Trojmezné, co se stalo. Každý návštěvník, který tam přijde, tak vidí tisíc hektarů souvislého suchého lesa. Nebo-li my máme jenom dvě cesty, jestliže takto postupujeme. Buď máme suchý les nebo holiny.

Moderátor (Jan Bumba): Pane Krejčí, nemůžete popřít, že lesy na Šumavě jsou ve velké míře dílem člověka? S trochou nadsázky se dá říci, že mají blíže k parku než k pralesu. A každý park přece potřebuje zahradníka. Nebo ne?

Host (František Krejčí, ředitel národního parku Šumava): No, zajímavé je vlastně vyjádřit to asi tím poměrem, že ta jedna třetina lesů národního parku by si zasloužila co nejdříve nebo během dalších deseti let to, aby byla ponechána svému osudu. Aby se tam dalo slovo přírodě. A ve zbytku území opravdu po několik generací lesníků, jak říká pan Vovesný, postupně převádět tyto kulturní nepůvodní smrčiny do stavu, který se bude podobat tomu původnímu stavu. To znamená do stavu smíšených lesů, se zastoupením, s výrazným větším zastoupením jedle, buku, javoru plus dalších dřevin, které dneska v Národním parku Šumava, v té části, která byla v minulosti, v posledních sto padesáti letech pozměněna, chybí.

Moderátor (Jan Bumba): A jak velké procento parku by tedy mělo být ponecháno pro tu, když to tak řeknu, přírodní obnovu bez velkých zásahů člověka?

Host (František Krejčí, ředitel národního parku Šumava): To, co říkal pan Vovesný, tak předtím než vlastně nastal ten Kyril, ten orkán, tak bylo rozhodnuto o tom, že bude dvacet jedna procent výměry národního parku ponechána bez zásahu. Když to tak řeknu proti kůrovcům hned. A do deseti let dalších devět procent. To znamená, že do roku 2020 by to mělo být třicet procent výměry národního parku. A na zbytku by se mělo desetiletí vlastně pracovat na tom, aby se ten les citlivě převedl na les smíšený.

Moderátor (Jan Bumba): Pane Vovesný, třicet procent rozlohy území jako bezzásahová zóna. Zdá se vám to příliš?

Host (Josef Vovesný, poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů): My jsme teďko už vlastně postaveni na značné výměře před hotovou věc. Já bych uvedl jedno číslo, které se vztahuje k porostní půdě. Protože na Šumavě jde hlavně o les. A tam je dneska dvaatřicet procent už bezzásahového podílu. Tato oblast je buď suchá nebo vytěžená z hlediska vyspělých porostů. Nebo naším odhadem ve dvou až v pěti letech bude suchá. Neboli tam je rozhodnuto. My tam nedokážeme už nic udělat.

Moderátor (Jan Bumba): A když je suchá, to znamená, že tam neroste nic?

Host (Josef Vovesný, poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů): Otázka, co tam roste, je další poměrně složitý problém, který nelze v tak krátké besedě, zaměřené na kůrovce, asi absolvovat. Já bych doporučoval, kdybychom se tomu věnovali někdy z hlediska, z tohoto hlediska při dalším rozhovoru.

Moderátor (Jan Bumba): Promiňte, prosím. Pane Krejčí, v těch oblastech, které pan Vovesný označuje za suché, je nějak regulováno to, co tam vyroste?

Host (František Krejčí, ředitel národního parku Šumava): Heleďte, těm oblastem bychom neměli říkat suché lesy. Opravdu v těchto oblastech došlo k tomu, že, a tyto oblasti jsou pouze v pásmu horských smrčin nebo kyselých smrčin Šumavy. A došlo k tomu, že odumřely dospělé stromy. Ale nezanikla horská nebo přírodní smrčina jako taková. Došlo k tomu, že zároveň s rozpadem nastoupila fáze obnovy těchto smrčin. To znamená, že fáze rozpadu, která proběhla během těch deseti, patnácti, dvaceti let v těchto některých částech. Dneska můžeme říct, že k tomu došlo cca na čtyřech procentech výměry lesů Národního parku Šumava. Tak je to nejkratší fáze, vývojová fáze horských smrčin. Celkový cyklus vývoje horských smrčin trvá cca čtyři sta let. Ale ta fáze rozpadu trvá tak deset, pět, patnáct let. Je z těch vývojových fází nejkratší. A teď jsme v těchto plochách ve vývojové fázi obnovy. A někde už dokonce dorůstání lesa. Protože tento proces, právě v těchto horských smrčinách je předmětem ochrany přírody v Národním parku Šumava.

Moderátor (Jan Bumba): Pane Vovesný, jste stoupencem toho, aby byla vytvořená krizová skupina k řešení situace na Šumavě?

Host (Josef Vovesný, poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů): Já si myslím, že je to nezbytně nutné.

Moderátor (Jan Bumba): Co by ta skupina měla dělat?

Host (Josef Vovesný, poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů): Je třeba změnit strategii. Je třeba změnit konkrétní kroky na další léta. V současné době se dělá nový plán péče na dalších deset let. Ten dokument musí být vyhotoven. A je třeba se poučit ze skutečností, které se v současné době staly. A ten stav skutečně, který v současné době je. Myslím, že pan ředitel se přesně jako k němu nevyjádřil, je skutečně nevídaný v historii i našeho lesnictví na takové ploše. Nelze ho s ničím srovnávat. Neboli je to varování pro další léta. Ten stav, ta otázka kůrovce se nevyřeší letos. Vytěží se spousta tisíců kubíků, ale nevyřeší se letos. Je to záležitost dalších let. A to je třeba řešit.

Moderátor (Jan Bumba): Pane Krejčí, prosím, jednu větu. Měl byste něco proti tomu, kdyby postup ve vedení NP Šumava prověřila nějaká kontrolní skupina?

Host (František Krejčí, ředitel národního parku Šumava): nějaká kontrolní skupina? To je dost široká otázka.

Moderátor (Jan Bumba): Ona krizová skupina, o jejímž vytvoření se teď uvažuje?

Host (František Krejčí, ředitel národního parku Šumava): Já si myslím, že jsme permanentně veřejnou kontrolou kontrolováni. A rekordní návštěvnost národního parku o tom svědčí. Že zase sta tisíce návštěvníků na vlastní oči vidí, jak rostou nové smrky v těch částech národního parku, kde došlo k té distrubanci kůrovcové v minulých patnácti, dvaceti letech.

Moderátor (Jan Bumba): Ano. Pánové, oběma vám děkujeme za rozhovor. Našimi hosty byli ředitel Národního parku Šumava, František Krejčí. A také poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, Josef Vovesný.