Rozhovor s Janem Šulou - 2. část

19.09.2008

Radiožurnál Datum vydání: 19.09.2008 Nadpis: Rozhovor s Janem Šulou - 2. část

Moderátor (Daniela Karafiátová): Pane doktore, jaká je největší pocta pro entomologa?

Host (Jan Šula, entomolog, ředitel Entomologického ústavu v Českých Budějovicích): Když nechám stranou Nobelovu cenu a podobná ocenění, tak v podstatě je to třeba vedení entomologického kongresu nebo žádost o napsání odborné knihy, prostě jsou to věci, které dokládají, že ten člověk už má značné renomé ve vědeckém světě, asi takhle bych to řekl.

Moderátor (Daniela Karafiátová): Budeme-li konkrétní, jaké největší pocty se tedy českým entomologům zatím dostalo?

Host (Jan Šula, entomolog, ředitel Entomologického ústavu v Českých Budějovicích): Loni dostal náš ředitel profesor František Sehnal, který je ředitelem celého Biologického centra, původně byl osm let ředitelem Entomologického ústavu, je to významný hmyzí fyziolog a je skutečně světově známý a je v současné době skutečně nejrespektovanější, máme tam také další známé postavy, třeba doktor Karel Sláma je spoluobjevitel juvenilního hormonu, což je jeden ze základních hormonů, který určuje vývoj hmyzu, tak oba jmenovaní dostali ocenění od Americké entomologické společnosti, já si bohužel přesně nepamatuji název toho ocenění, ale je to ocenění značně významné.

Moderátor (Daniela Karafiátová): Pojďme ještě ke konkrétním problémům, které teď řešíte. Entomologové například vyvíjejí i nové způsoby boje se zemědělskými a lesními škůdci či s přenašeči chorob jako je malárie, a pokud zůstaneme u nás doma, já jsem se dočetla, že jeden z kolegů František Sehnal byl jedním z českých vědců, kteří kritizovali, tuším před devíti lety, kácení stromů napadených kůrovcem v první zóně Národního parku na Šumavě, teď čerstvě prezident Václav Klaus kritizuje ministerstvo životního prostředí, že naopak nedělá nic a kůrovec se množí, měla by tedy podle vás být příroda ponechána sama sobě? Váš názor?

Host (Jan Šula, entomolog, ředitel Entomologického ústavu v Českých Budějovicích): Můj osobní názor je, že v těch prvních zónách by příroda měla být ponechána samovolnému vývoji nebo maximálně tam, kde původně nebyl nynější smrkový les a kde byl smíšený les, tak že by se mělo napomoci vysazováním těch původních druhů dřevin. Prostě v těch prvních zónách co nejšetrnější přístup nebo případně prakticky žádný a v těch dalších zónách, které obklopují ty první zóny, tam samozřejmě ty zásahy se povolují a provádějí. V tom asi není problém. Problém je v tom, že ta první zóna je roztříštěná na spoustu malých území, která spolu nesouvisejí a tím pádem se ta situace komplikuje. Jinak kůrovec je samozřejmě přirozenou součástí lesních ekosystémů a za normálních okolností, kdy ty stromy nejsou oslabeny exhalacemi, škody nepůsobí, protože vlastně urychlují rozklad rostlinného materiálu v případě jednotlivých odumírajících stromů. Což bohužel není případ Šumavy, kde ty lesy jsou, jako všude v Evropě, oslabeny a tím pádem jsou zranitelnější působením kůrovce. Navíc je to většinou stejnověký les, takže když ten kůrovec tam začne takhle působit, tak samozřejmě působí na celý les a ne na jednotlivé stromy nebo na skupinky stromů.

Moderátor (Daniela Karafiátová): Říká se, že toto tisíciletí je údajně entomology označováno za "zlatý věk hmyzu". Můžete to osvětlit?

Host (Jan Šula, entomolog, ředitel Entomologického ústavu v Českých Budějovicích): Já jsem to teda neslyšel, ani si nejsem jist, jestli to opravdu odráží pravý stav věcí. Vliv člověka na planetu je samozřejmě obrovský a může to vyhovovat řadě druhů hmyzu, ale zase na druhou stranu spoustě druhů hmyzu to přináší problémy, protože životní prostředí se na celé planetě docela rapidně mění. Takže nevím, já to teda neslyšel.

Moderátor (Daniela Karafiátová): Přičemž korunou prý mohou býti švábi, kteří zřejmě naši planetu ovládnou, pokud by lidstvo zničila epidemie či ekologická katastrofa. Mohou býti někdy našimi dědici, není to nadnesené?

Host (Jan Šula, entomolog, ředitel Entomologického ústavu v Českých Budějovicích): Tak dědici asi těžko. Samozřejmě patří mezi druhy hmyzu, které jsou přizpůsobivé a v současné době velmi rozšířené, takže je docela možné, že by v případě nepřítomnosti člověka měli tady příznivé podmínky, ale myslím si, že to neplatí jenom pro šváby. Jakmile by se příroda vzpamatovala mimo lidská sídla, myslím, že velká množství hmyzích druhů by nabyla na intenzitě, zatímco jiné by početně poklesly.

Moderátor (Daniela Karafiátová): Pane řediteli, pojďme se teď zaměřit na posluchačské dotazy, které dorazily. "Rozmáhá se v Praze prodej šperků a klíčenek se zalitým hmyzem, brouky a motýly", napsala Jana, "co tomu říkáte?"

Host (Jan Šula, entomolog, ředitel Entomologického ústavu v Českých Budějovicích): No, pokud se nejedná o nějaké enormní počty, tak v podstatě - kdyby se spočítalo, kolik hmyzu se rozplácne na čelních sklech automobilů za jediný den třeba u nás, tak si myslím, že to bude číslo neporovnatelně vyšší než těch, co se takhle prodá.

Moderátor (Daniela Karafiátová): Poslední dotaz, no, ten je pohádkový. Jestli je krtonožka skutečně tak zlá jako byla v pohádce Ferda mravenec?

Host (Jan Šula, entomolog, ředitel Entomologického ústavu v Českých Budějovicích): Krtonožka není zlá, je to v podstatě cvrček, který je přizpůsoben životu pod zemí, samozřejmě zahrádkářům problémy dělá, protože překusuje kořínky rostlin, které tímto poškozuje, ale myslím, že pojem "zlý" není na místě. V některých případech může být považován za škůdce, ale to je asi tak všechno. jinak je to zajímavý hmyz.

Moderátor (Daniela Karafiátová): Pane řediteli, já vám děkuji za naše posluchače, že jste jim odpověděl a že jste si našel čas pro vysílání dopoledního Radiožurnálu. Mějte se hezky a hodně úspěchů ve vaší práci přejeme.

Host (Jan Šula, entomolog, ředitel Entomologického ústavu v Českých Budějovicích): Děkuju, na shledanou.