senátor Tomáš Jirsa: Národní park Šumava chystá demolici turistické chaty pod Roklanem.

28.07.2022

Ponechávání tisíců hektarů vzrostlých smrků záměrnému žíru kůrovcem, uzavírání historických cest pro turisty či uzavírání rozsáhlých, dříve obydlených území před veřejností z důvodu ochrany tetřeva či „nejvzácnější přírody“ je současnost Národního Parku Šumava, se kterou nejen já nesouhlasím. A nyní k tomu Správa parku přidává demolici chaty pod Roklanem, aby už nikdy nikoho nemohlo napadnout, že nejde o originální nedotčenou přírodu, ale o bývalou kulturní krajinu obydlenou lidmi a navštěvovanou turisty. Dnes již neexistující Roklanská hájenka z poloviny 19. století se nacházela v nadmořské výšce 1184 m n. m. a šlo o nejvýše položené trvale obývané stavení na Šumavě. Nejprve sloužila lesním dělníkům, pak hajnému a poté revírníkovi, který řídil lesní hospodaření v revíru Roklan. Jde o šumavské mýtické místo, o kterém píše šumavský spisovatel Karel Klostermann ve svém románu Ze světa lesních samot nebo ve sbírce Črty ze Šumavy (např. povídka Letní hosté v lese). V první polovině 20. století nastává rozmach turistiky. Lidé touží poznat místa, která Karel Klostermann a další spisovatelé popisovali. Tak zde byly vybudovány povalové chodníčky a vyznačeny turistické trasy. Roklanská hájenka se stala u turistů oblíbeným místem, kde bylo možné dostat občerstvení, případně i nocleh. V letech 1935-1936 zde Klub československých turistů vybudoval novou chatu – původní hájenka náporu turistů už nestačila. Poblíž Roklanské hájenky tedy podle projektu významného sušického architekta a stavitele Karla Houry vznikla Roklanská chata. Shodou okolností bude letos architekt Karel Houra jmenován čestným občanem Sušice. Na stavebním úřadu v Kašperských Horách leží žádost Správy parku o demolici chaty pod Roklanem. Že s likvidací Roklanské chaty zmizí i část Klostermannovy Šumavy, část kulturního dědictví našich předků, které je symbolem sounáležitosti člověka s přírodou, to ani Správu parku ani ministerstvo nezajímá. Zdá se, že demolici chaty pod Roklanem nelze zabránit. Není však pravdivé tvrzení, že Roklanskou chatu nejde zachránit, neboť na Správě parku leží projektová dokumentace k rekonstrukci Roklanské chaty, kterou nechal zpracovat minulý ředitel parku. Všichni máme v paměti, jak komunistická moc na Šumavě bourala desítky obcí, osad, kostelů i hřbitovů. Je neuvěřitelné, že současná ochrana přírody postupuje stejným směrem.