Petr Martan: Zrušme Agenturu ochrany přírody a založme Agenturu ochrany lesů

11.06.2020

Agentura ochrany přírody (AOP) se šesti sty odbornými zaměstnanci je nadbytečná, protože příroda není v ohrožení. V apokalyptickém ohrožení však jsou lesy na 37 % území ČR a jejich klimatické a vodohospodářské funkce.

Pandemie kůrovce a koronaviru za pokračování 6-ti letého sucha přináší novou politickou a filozofickou otázku: co je pro člověka životně důležitější? Ochrana přírody (tu zajímají hlavně broučci, kytičky a samovolné procesy) nebo ochrana lesů a zdrojů vod. Udržování servisní organizace ochrany přírody je plýtvání veřejnými financemi. Státní ochrana přírody je zastoupena na ORP, KÚ, MŽP v počtech úředníků několika násobně větším, než má Státní správa lesů (SSL). Tedy AOP je nadbytečný moloch, který stojí půl miliardy ročně a proto patří zrušit.

Agentura ochrany lesů Koronavirová krize v ČR a s tím spojený stav nouze v doprovodu extrémního sucha ještě zhoršil podmínky pro boj s kalamitou sucha a následného kůrovce, která nabývá obrovských rozměrů. V důsledku utlumení ekonomiky se minimalizoval obchod se dřevem a s tím se snížily finanční přínosy vlastníků lesů pro provádění ztrátové těžby a asanace. Zřízení AOL má opodstatnění v dnešní realitě: - SSL (na úrovni ORP a KÚ) rezignovala na vymáhání zákona o lesích. Při vzniku kůrovcového lesa se již prakticky nedělá správní řízení, které důsledně vymáhá asanaci napadeného dříví a určuje postup. Jeden pracovník na SSL při ORP to ani stihnout nemůže, přičemž letos pro koronavirové opatření úřadoval jen částečně. - Již třetím rokem se většina kůrovcového dříví včas vytěží a přiblíží na odvozní místo (v dobré snaze zasahovat) a z cesty vylétne kůrovec zpět do lesa. Za r. 2019 se chemicky asanovalo pouze 16 % vytěženého dříví. Loupání dříví se provádí minimálně. - Chemická asanace má právní bariéry. V porostech se kmeny postřikovat nesmí. Stříkat se mohou na skládkách při lesních cestách, avšak skládky jsou často vysoké a tím účinnost postřiku klesá. Drobní vlastníci nejsou schopni si postřik zorganizovat a k jeho nákupu nemají oprávnění. Tuto službu si zpravidla není kde nakoupit. Vlastníci si mohou objednat postřik dříví u LČR, s. p., ale vysoká nabízená cena je nepřijatelná. Ošetření kmenů schválenými chemickými prostředky má také obecný odpor u veřejnosti. Přitom v lesnictví se jich použije na několika procentech plochy lesů; v zemědělství se používají na veškeré orné půdě a lidem to tolik nevadí. - Rekonstrukce SSL, zejména na úrovni ORP je požadavkem, který vychází z iniciativ několika profesních organizací. "Uskutečnit zásadní reformu státní správy lesů" má za cíl také Koncepce státní lesnické politiky do r. 2035.

Agentura ochrany lesů by mohla zabezpečovat činnosti: - Kontrola vlastníků lesů a odborných lesních hospodářů a vymáhání rozhodnutí SSL v oblasti zákona o lesích. - Kontrola provádění asanace dříví u vlastníků lesů a u odběratelů dříví. - Zabezpečování asanace kůrovcového dříví (chemického postřiku nebo loupání kůry) vlastníkům lesů o výměře do 50-ti hektarů; včetně provádění bez souhlasu vlastníků, jako krizový nástroj veřejného zájmu pro zachování zdravého a bezpečného životního prostředí. - Provádění vynucené kůrovcové těžby dříví a její asanace vlastníkům lesů, kteří nereagovali na výzvu SSL. - Organizování školních a veřejných pracovních brigád pro ochranu a obnovu lesů a pro ekologickou výchovu (např. asanaci loupáním kůry). - Vedení státního výkupu a dlouhodobého skladování dříví pro vytváření "Fondu státní energetické rezervy" (pokud by takový fond byl založen).

K uvedené rekonstrukci SSL, vzniku AOL a ustanovení pracovně-ekologické výchovy na učňovských, středních a vysokých školách, k tomu jsou potřeba změny v zákonu o lesích, v zákonu o ochraně přírody a krajiny, ve školském zákonu a v další legislativě. Stav ohrožení, který byl vyhlášen v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 byl příležitostí pro vládu tyto zákony změnit ve zrychleném řízení. Nestalo se však.

Všechny školy na brigády do lesnictví a zemědělství Návrh reaguje na korona-virovou krizi a následnou hospodářskou krizi, kdy v ČR nebudou zahraniční dělníci na práci v lese a v zemědělství. V souvislosti se suchem a nedostatkem financí u vlastníků lesů hrozí, že kůrovcem napadené lesy nebudou asanovány a vykácené lesy nebudou včas obnoveny a zemědělská výroba bude ochromena. Přibýváním neobnovených lesů se prohloubí sucho a nedostatek vody; z nedostatku manuálních pracovníků budou potraviny, zvláště ovoce a zelenina, za sociálně neúnosné ceny. Uvedený návrh podporovali někteří poslanci. Návrh se setkal s odmítavým stanoviskem MZe. Korona-virová krize zatím příliš nebolela ty zdravé. Stát byl štědrý v poskytování sociálně-ekonomických dávek, ale zachování zelených lesů a vodních zdrojů se staly politicky veřejně a mediálně bezvýznamným tématem. Školní mládež si užila 4 měsíce doma nebo v červnu chodí do školy jen kdo chce a tedy téměř nikdo. Paradoxně k tomu ceny zeleniny stouply o více jak 100 %. Zemědělci hlásí, že část zeleniny a ovoce zůstane na polích nesklizena pro nedostatek manuálních pracovníků. Z hlediska duchovního rozvoje mládeže jde o degradace jejich ducha. Degradace ducha mládeže, dospělých a současného panevropského člověka dobře vystihuje výrok prezidenta Svazu průmyslu J: Hanáka: "Sklizeň jahod není důstojnou prací pro českého člověka". Tím je zároveň řečeno, že práce v lese je ještě více nedůstojná (pro svoji namáhavost a ušpinění) a tedy že je to práce pro národy a rasy podřadnější, než je ta česká. Vedle toho MZe chce podporovat soběstačnost v zemědělské produkci, zastavení kůrovcové pandemie a rychlou obnovu cca 180 000 ha vykácených či suchých lesů v ČR. V lesnictví schází cca 20 000 sezoních pracovníků (jaro, podzim), které nemohlo nahradit uspokojení z 1 200 brigádníků, které zaměstnal státní podnik LČR. Uspokojení, že v letošním jaru bylo v lesnictví lidí na práci dost je zdánlivé a dočasné. Na podzim a na jaře 2021 jich bude opět nedostatek.

Vyhláška MZe a její důsledky Opatřením obecné povahy (vydané 2. 4. 2020) sice není řečeno, že v tzv. "červených oblastech" se má rezignovat na asanaci kůrovcového dříví, ale ve skutečnosti se tak děje ve vysokém podílu. Příloha č. 2 vyhlášky také stanoví, že "při kalamitním stavu je primárním cílem zajistit aktivní vyhledávání kůrovcových stromů, jejich včasnou a účinnou asanaci v porostu nebo jejich navazující odvoz ke zpracování". V této části vyhlášky se udává, že odvoz aktivního kůrovcového dříví je způsob asanace. Dále se udává: "přičemž včasná a účinná asanace proběhne u zpracovatele, případně na náhradních skládkách mimo les". Zde je nedostatek vyhlášky MZe v tom, že asanaci jasně nenařizuje zpracovateli (ten, kdo dříví kupuje) nebo dodavateli (vlastník lesa). V praxi to nedělá téměř nikdo. Důkazem je přes 10 miliónů kubíků dříví v ČR na skládkách v lese, na meziskladech a skladech zpracovatelů. Z toho za loňský rok bylo 16 % dříví asanováno chemicky (údaj LOS, ale jen na 70 % lesů v ČR); množství loupaného dříví je zanedbatelné. Tedy z cca 8 miliónů kubíků vylétl kůrovec. Vykázaná chemická asanace bude ve skutečnosti ještě nižší. Na postřik jsou poskytovány dotace, které prakticky nikdo nekontroluje. Pokud ano, tak stačí vidět červenou barvu. Je také známé, že se někde stříká pouze červeným kontrolním smáčedlem a drahý přípravek proti kůrovci není vůbec spotřebován. Také je všeobecně známo, že SSL, až na výjimky, nekontroluje dřevosklady odběratelů a mezisklady vlastníků a nevyužívá zákon k nařízení asanace.

Řešením je loupání a drážkování kůry kmenů Tato asanace se nejen, že nedá zfalšovat, ale je nejúčinnější. Lesnická historie dokládá, že všechny kůrovcové kalamity v období 1870 až 2002 byly zastaveny loupáním napadených smrkových kmenů v porostech (do r. 1975 ručně) a mechanicky na manipulačních skladech.

Petr Martan, poradce v lesnictví a životním prostředí

Tiskovou zprávu vydala Komunita pro duchovní rozvoj, o. p. s. dne 4. 6. 2020