Ing.Jaroslav Novák, ing.Martin Klewar, ing.Karel Simon: Otevřený dopis řediteli NP Šumava

15.06.2017

Vážený pane řediteli,

K bodu I.: Z tiskové zprávy NP Šumava uveřejněné dne 31. 10. 2016 vyplývá, že již od roku 2015 připravujete části lesů (mladých lesních porostů) k tomu, aby se v nich v budoucnosti nezasahovalo (rozšířily se bezzásahové zóny). NP Šumava uvádí, že zásahy v mladých lesních porostech NP Šumava, vypadají jinak, než v jiných lesích. Probírky s variabilní intenzitou znamenají to, že v některých částech se vykácí méně stromů, jinde více a především v nich vznikají tak zvané díry". Podle NP Šumava jsou probírky s variabilní intenzitou místa, kde se nechá jen minimum stromů. Ty propustí na zem mnohem více světla, ale současně mohou růst osamoceně a budou se svým vzhledem podobat solitérům. Jsou podobné těm, které známe třeba z Knížecích plání, navíc se zde ponechává několik stojících pahýlů, které zajistí přítomnost mrtvého dřeva. Zároveň NP uvedl, že to je další rozdíl od zásahů v běžném hospodářském lese, mrtvé dřevo poskytuje prostor a útočiště dalším organismům, hmyzu, houbám i ptákům, díry tak mohou sloužit například i tetřevům, kteří souvislý hustý les nevyhledávají. Své nové postupy NP Šumava zdůvodňuje tím, že se inspiruje přírodou, která nepoužívá měřidla a tak je přirozená obnova nesouměrná, nejsou tu žádná stromořadí. Někde je vidět jediný stromek, kolem něhož není v okruhu deseti nebo dvanácti metrů jiný. Jinde jsou zase vidět velmi husté shluky desítek větších nebo menších stromků, které mezi sebou vedou lítý boj o život. Jeden z propagátorů „nesouměrných" probírek v mladých porostech Prof. Jakub Hruška v článku NP Šumava vysvětluje, že všude je navíc znatelná hustá bylinná vegetace a to je základ zdravého, stabilního porostu a doplňuje, že imitovat přírodní postupy je možné i v hospodářském lese, ale ještě důležitější to je v lesích národních parků, kterých bude většina v budoucnosti převedena do ryze přírodního režimu.“ Fotodokumentace NP Šumava prokazuje, že v NP se vytváří podmínky pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů. Z vyjádření Správy NP Šumava jednoznačně vyplývá, že od roku 2015 v rozporu s platnými právními předpisy NP cíleně poškozuje mladé lesní porosty a vytváří podmínky pro působení škodlivých biotický a abiotických činitelů ve smyslu zákona o ČIŽP. Novými postupy v NP Šumava dochází ke škodám na přírodním a životním prostředí (není respektován zákonem stanovený veřejný zájem na zachování popř. zlepšení životního prostředí) a to značného nebo velkého rozsahu. Odpovědní pracovníci NP Šumava porušují např. § 2 a § 9 nařízení vlády č. 163/1991 ze dne 20. března 1991 Sb., § 1, § 8, § 11, § 31 platného zákona o lesích a tato nezákonná činnost je hrazena z veřejných prostředků.

K bodu II.:

Vážený pane řediteli,

závěrem Vás v souladu se zákonem č. 106/1999 v platném znění žádáme o poskytnutí následujících informací:

1. Na základě jakého právního předpisu je NP Šumava oprávněn provádět tzv. „Probírky s variabilní intenzitou“?
2. Jaký plošný rozsah „Probírek s variabilní intenzitou“ byl v NP Šumava proveden od počátku roku 2015?
3. Kolik celkových finančních prostředků bylo vynaloženo na provedení „Probírek s variabilní intenzitou“?
4. Na základě jaké lesnické odbornosti (specializace) je oprávněn Prof. Jakub Hruška propagovat „Probírky s variabilní intenzitou“?