Domažlický deník: Přínos i katastrofa. Šumavské názory se liší

13.03.2017

Původní novelu dlouhodobě podporoval Libor Pospíšil, starosta Prášil, které jediné z obcí na území národního parku nejsou členem Svazu obcí NP Šumava. Podle něj je schválená novela rozumným kompromisem. "Jen ještě doufám, že se podaří přehlasovat avizované veto pana prezidenta a že schválení novely povede k uklidnění situace na Šumavě," uvedl Pospíšil. Za schválený návrh se před hlasováním sněmovny postavilo i pět členů svazu obcí NPŠ, mezi nimi Srní. "Schválení novely vítáme, otázkou je, co přinese. Byl bych rád, kdyby se splnilo to, co slíbil ministr životního prostředí i poslanci. Že se zklidní situace v národních parcích, že se vytvoří moratorium na rozšiřování bezzásahových zón, že se vymezí oblasti, kam lidé budou moci chodit, a že novela nebude mít vliv na další rozvoj obcí," uvedl starosta Srní Stanislav Dolejší. Kritizoval ovšem kampaň aktivistů. "Byl bych rád, aby konečně skončily akce, jako když Hnutí Duha přemlouvalo a manipulovalo umělce z Prahy, aby se vyjádřili k tomu, jak chtějí chránit Šumavu," podotkl Dolejší.

"MÝTIČTÍ" DEVELOPEŘI

Kritikem schváleného návrhu i kampaně aktivistů proti senátnímu návrhu byl starosta Modravy a předseda svazu šumavských obcí Antonín Schubert. "Překvapující bylo, že zákon neprošel díky hlasování vládní koalice, ale i díky opozici. Lze to vysvětlit tím, že skomírající strany začaly hon na pražského liberálního voliče, čili že se o Šumavě rozhodovalo v rámci honu na voliče," konstatoval Schubert, který argumenty ekologických aktivistů označil za nesmyslné. "Celá diskuze okolo zákona byla lživá, demagogická, nevěcná. Převládl názor, že šlo o boj mezi občanskou společností a developery. U nás ale žádní developeři nejsou, je to holý nesmysl. Autoři těchto nesmyslů si vymysleli i developerské stavby jako sjezdovky, lanovky, aquaparky, golfová hřiště a pražská veřejnost na to bohužel slyšela," uvedl Schubert. Proti schválené podobě novely byl i železnorudský starosta Michal Šnebergr. "Prosazování divočiny zásadně změní charakter Šumavy, která byla v posledních staletích z velké části obydlenou kulturní krajinou. A divočina se v současnosti prosazuje už i v dalších chráněných územích, jak je vidět například v přírodní památce Královský hvozd," upozornil Šnebergr.