Jižní Čechy Teď: První výrazná aktivita senátora Větrovského v Senátu mnohé překvapila

11.02.2017

Jak dlouho jste své připomínky k návrhu zákona o národních parcích připravoval? Ve spolupráci s odborníky a se starosty šumavských obcí vznikal pozměňující návrh během více než tři týdnů intenzivní práce. S kolika odborníky jste je konzultoval? Byli mezi nimi právníci, zástupci Jihočeského a Plzeňského kraje, přírodovědci, lesníci. A samozřejmě představitelé měst a obcí na Šumavě, tedy lidé, kteří přímo v místě žijí po generace. Můžete uvést jména některých odborníků? (Tato doplňující otázka zůstala bez odpovědi.) Se kterými politiky jste konzultoval a byl mezi nimi i bývalý senátor Pavel Eybert? Ano, i s politiky jsem pozměňující návrhy konzultoval, Pavel Eybert samozřejmě byl jedním z nich. Dále jsem se o problematice bavil například s krajským radním pro oblast životního prostředí Pavlem Hrochem, nebo s Radkou Trylčovou, radní pro životní prostředí v Plzeňském kraji, ale hlavně se starosty obcí na Šumavě, kteří byli do svých funkcí demokraticky zvoleni. Jak jste se dokázal tak rychle zorientovat v této problematice? Při posledním setkání v listopadu jste ještě přesně nevěděl, v jaké oblasti budete v Senátu ČR pracovat... Snažím se naslouchat okolí. Při zákonu o vzdělávání lékařů jsem si vyslechl názory mně známých lékařů a České lékařské komory. Při projednávání zákona o rozpočtové odpovědnosti jsem se radil se starosty měst a obcí, přihlédl jsem také samozřejmě ke stanovisku Svazu měst a obcí. Zároveň jsem také Jihočechem, který se o Šumavu dlouhodobě zajímá a velmi rád tam jezdí. V neposlední řadě jsem také informace čerpal jako bývalý člen Výboru pro rozvoj Jihočeského kraje v letech 2008 – 2011. V listopadu jsem skutečně při našem posledním setkání nevěděl, v kterém senátním výboru budu pracovat. Proč jste nepřihlédl také ke stanovisku odborné vědecké veřejnosti? K názorům vědecké veřejnosti přihlédnuto bylo, zdaleka ne všichni vědci podporují vládní návrh. Developera jsem v životě neviděl, stavět se dá pouze v souladu s územními plány, které schvaluje i vedení parku. Vy jste ale svými návrhy šel i proti ministru životního prostředí Brabcovi, který je stejně jako vy z hnutí ANO? To vedení vašeho hnutí nevadí? Nešel jsem proti hnutí ANO, ani proti panu ministrovi. Jemu jsem o pozměňovacích návrzích řekl před jednáním pléna Senátu. Nejde o mé novely, ale o pozměňující návrhy, které mimo jiné schválil Ústavně právní výbor Senátu poměrem hlasů 7 pro, 2 se zdrželi, a následně plénum Senátu v demokratickém hlasování. Nedisponuji informacemi, že by má aktivita byla ze strany hnutí negativně vnímána. Vím, že i pro Hnutí Ano jsou místně příslušní obyvatelé důležití. Podle vašeho návrhu má být významná část lesů převedena do režimu trvalého hospodářského využívání. Můžete upřesnit, jak by taková péče o národní parky vypadala? Národní park Šumava existuje 26 let a běžně na většině lesů hospodaří přírodě blízkým způsobem, specifickým pro národní park. Nevím, proč by mělo vadit, kdyby to tak zůstalo? Dle sněmovní verze se má sejmout platnost lesního zákona z 50 procent území Národního parku Šumava. To znamená, nebude se muset asanovat kůrovec a nebude se muset zalesňovat. Jak tento pokus dopadl, to jsme viděli, když možnost vznikla rozhodnutím pana ministra Bursíka z roku 2007 a to jen na 23 procentech území Národního parku Šumava. Výsledkem je 15 000 hektarů uschlého lesa a rekordní těžby. To není ochrana přírody. Dnes tam na torzech starých stromů raší bohaté nové porosty, které by měly být odolnější a zdravější než jejich předchůdci... Jak tedy vypadá ochrana přírody a divočiny podle vás? Proti přírodě a divočině vůbec nic nemáme, naopak. Podle vašeho návrhu má mít rozvoj obcí v národním parku stejnou prioritu jako ochrana přírody. Znamená to, že obce budou mít možnost tam stavět hotely, parkoviště, lyžařské areály bez jakéhokoliv omezení? Rozhodně to není o stejné prioritě. I podle našeho návrhu má ochrana přírody v národním parku prioritu, to je jasné a jakákoliv jiná prohlášení jsou zavádějící, účelová a manipulativní. Náš návrh je o tom, že kromě důležité ochrany přírody je také zapotřebí vytvořit prostor pro důstojný život místních obyvatel. Národní park Šumava je unikátní tím, že byl vyhlášen na území obcí, které jsou přímo jeho součástí. A dotýká se celkem 21 obcí. A proto je třeba s obcemi stále jednat. Pokud jde o strašení stavebním boomem, je to naprosto lichá a falešná fáma. V Národním parku bez souhlasu státní správy Národního parku Šumava nikdo nepostaví ani dřevník a už vůbec ne hotel, parkoviště nebo sjezdovku. Bez souhlasu správy Národního parku Šumava rovněž nelze měnit územní plány jednotlivých obcí. Ve správě Národního parku Šumava se ale po volbách obvykle konaly personální čistky. Na místa pověřených pracovníků lze dosadit své lidi. Jak zajistíte nezávislost vedení národního parku na aktuálně vládnoucích politicích? Nebo třeba na vlivu těch, kteří vlastní na území parku rozsáhlé pozemky a usilují o možnost jejich zástavby? Každý musí stavět dle platných územních plánů. Ve vašem návrhu je také povinné udržování asfaltových cest, proč? V Národním parku Šumava je standardní cestní síť. Na vybudování se investovaly miliony korun ze státních prostředků. Je logické, že je zapotřebí cestní síť udržovat. Nedovedu si představit, že bych jako starosta vybudoval cestu a pak se o ni nestaral. Ale vždyť jde i o bezpečnost návštěvníků a podmínky pro integrovaný záchranný systém, především hasiče a záchrannou službu. Váš návrh také umožňuje i v přírodní zóně národních parků lov nejen spárkaté zvěře, ale i všech dalších druhů. Opravdu si myslíte, že Národní park má sloužit jako lovná plocha myslivcům a lovcům? Neotvírá se tím prostor pro komerční lovy? V národních parcích žádný komerční lov nepřipadá v úvahu. Vše se řídí vyhláškou ministerstva životního prostředí a redukce zvěře probíhá výhradně režijními pracovníky správy parku. Kdyby se počty neredukovaly, zvěř by se přemnožila a dělala by obrovské škody na lesních porostech. Ale opět žádné čáry, stačí jen konzultovat s lidmi na Šumavě žijícími. Proč nestačí současný rozsah lovu a je plánováno jeho rozšíření i na divokou zvěř? Lov může v národním parku provádět pouze správa parku. Nebylo by nejlepší vypsat na téma národních parků celonárodní referendum a zeptat se všech obyvatel, jaká by podle nich měla být podoba národních parků v České republice? Nejlepším referendem jsou vždy komunální volby.