Co mě tedy vedlo k tomu, že ten pozměňující návrh byl předložen tak, jak předložen byl a tak, jak byl ústavněprávním výborem schválen? Já si myslím a tak, jak jsme konzultovali s lidmi, s kterými jsem ten pozměňující návrh dával dohromady, že Šumava je natolik specifické území, že by měla mít svůj vlastní zákon, tzv. říká se tomu lex Šumava, tzn. že všechny čtyři národní parky mají svá specifika taková, že velice těžko je lze postihnout jedním zákonem. Další důvod, který mě vedl k předložení pozměňujícího návrhu, je naprosto zásadní oslabení role obcí, ačkoli zákonem je proklamováno jejich posílení. Domnívám se, že v zákonu tak, jak nám přišel z Poslanecké sněmovny, jsou obsaženy rozpory s vodním zákonem, který podporuje kumulaci vod, nicméně zánik stromového porostu vede k destrukci vodního režimu. Když jsem hovořil o oslabení role obcí, tak v zákoně je podle mého názoru i názoru těch zpracovatelů, kteří mi pomáhali při realizaci pozměňujícího návrhu nadužíván institut obecné povahy, kdy dochází k absolutnímu odklonu od vymezení obecně závazným právním předpisem. Jako nejzásadnější důvod považujeme nové pojetí zonace národního parku, kdy budou vymezeny čtyři zóny, kdy cíle jsou stanoveny pouze pro zóny 1-3, nikoli pro zónu kulturní krajiny. Je tedy zřejmé, že ve vztahu k NP Šumava může být jedině zóna kulturní krajiny považována za část území národního parku, kde se předpokládají hospodářské zásahy člověka. Jak zóna přírodní a přírodě blízká, tak i zóna trvalé péče o přírodu může na území NP Šumava tvořit součást území ponechaného samovolnému vývoji, tedy mediálně známé "divočiny". To jsou tedy ty zóny 1-3. Návrh zavádí zcela nové pravidlo, kterým je zařazování území jednotlivých zón ochrany přírody, které nesplňují charakteristiku jednotlivých zón, ale jejich zařazení je nezbytné z důvodu udržení jednotného způsobu péče o zónu a dosažení cíle ochrany zóny národního parku. Cíle jsou pak, jak jsem již řekl, stanovovány pouze pro zóny 1-3, nikoli pro zónu kulturní krajiny. To ve své podstatě podle našeho názoru otevírá prostor pro libovůli při vymezování zón, kdy zonace může být vytvořena v rozporu se zákonnými kritérii jen s odkazem na to, že nerespektování zákonných kritérií bylo vynuceno zájmem na udržení celistvosti zón. Není proto vyloučen vznik stavu, kdy na území NP Šumava budou i všechny zastavěné plochy a zastavitelná území začleněna do zóny přírodní či přírodě blízké jen s odkazem na potřebu zachování jejich celistvosti. Svěření takto široké pravomoci orgánům ochrany přírody odporuje zásadě ochrany právní jistoty a předvídatelnosti právního řádu, jakož i základním principům platným v materiálním právním státě a rovněž i zmíněnému principu proporcionality. Podle stávající dikce vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými obcemi. § 20 odst. 3 stávajícího znění zákona současně stanoví orgánu ochrany přírody povinnost, zdůrazňuji povinnost, před schválením zón národního parku dohodnout návrhu tohoto dokumentu se zástupci obcí, delegovanými do rady národního parku. Tento systém účasti obcí na tvorbě zonace je návrhem velmi omezen. Vymezení, charakteristiku ekosystémů a změny jednotlivých zón ochrany přírody národního parku stanoví podle návrhu ministerstvo životního prostředí právě opatřením obecné povahy, bez jakékoli zmínky o obcích a jejich účasti. Je tak zřejmé, že v případě zonace dochází k omezení práv obcí ve srovnávání se stávajícím zněním zákona. Rovněž změnu formy vyhlášení zonace z prováděcího právního předpisu na opatření obecné povahy není možno označit za jednoznačný posun k účinnější kontrole zákonnosti, neboť tato kontrola je obcím a dotčeným vlastníkům v současném znění zákona zajištěna mnohem šířeji, prostřednictvím možnosti podání námitek projednávaných ve správním řízení podle § 40 odst. 3 zákona. Návrh proto v této části zasahuje i do práva obcí na samosprávu. Zakotvení možnosti změny zonace až po 15 letech za situace, kdy je zonace sama vymezována pod zákonným předpisem orgánů výkonné moci, představuje zásah zákonodárce do pravomoci, kterou orgánům výkonné moci vyhradil. Na závěr musím říci, že jsem senátor zvolený v Jihočeském kraji, pro nás pro Jihočechy je Šumava obrovsky srdeční záležitostí. Proto se tady k ní vyjadřuji, a proto jsem předložil tento pozměňující návrh. Zároveň musím říci s plnou odpovědností, že jsem v životě, jsem starosta malého města a ještě jsem se nepotkal s žádným developerem. Děkuji za pozornost.
Zachraňme Šumavu občanské sdružení, o.s.
Karla Čapka 1166, 373 41 Hluboká nad Vltavou
IČO: 26568535, DIČ: CZ26568535
číslo účtu: 2073904309/0800