Obce v národním parku chtějí hájit svá práva i pomocí Charty Šumavy

16.05.2014

Odvolání ředitele Správy národního parku Jiřího Mánka a schválení nového plánu péče Šumavu neuklidnilo, obyvatelé přišli s novou výzvou. Charta Šumavy má umožnit rychleji zapojit obyvatele do diskuze o dění v největším národním parku České republiky a hájit jejich zájmy.

Schválení nového plánu péče na další tři roky a odvolání bývalého ředitele Jiřího Mánka mělo na Šumavě stabilizovat situaci a oblast uklidnit. Místo toho ale tyto kroky popudily obyvatele Šumavy.

Jejich novou iniciativou je Charta Šumavy, kterou za několik dní od jejího vyhlášení podepsala asi tisícovka lidí. Jedním z hlavních důvodů, proč Charta vznikla, je přitom snaha o rychlou akceschopnost.

"Charta je inspirovaná Chartou 77 a vznikla proto, že potřebujeme vytvořit platformu, která bude moci rychle reagovat na podněty. Ve chvíli, kdy něco takového chybělo, se musel svolávat Svaz obcí, což je ale dost obtížné a dlouho to trvalo," vysvětlil hlavní důvod vzniku Charty jeden z jejích mluvčích, bývalý ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský.

Důvodů pro vznik takové iniciativy je hned několik. Prvním z nich je schválení plánu péče, který podle signatářů schválilo ministerstvo životního prostředí proti vůli šumavské samosprávy.

"Vadí nám navýšení bezzásahového území o jedno procento lesa, což je šest set padesát hektarů. Pro laika je to malicherné. Plán se měl ale krýt přesně s oblastmi největšího nebezpečí pro rozšíření kůrovce. Proto je tohle jedno procento klíčové," vysvětlil Stráský s tím, že obyvatelům vadí i to, že podle plánu by se do budoucna mělo počítat s bezzásahovosti v celém parku. Klid? Pro Šumavu je to dnes klíčové slovo

Jedna z prvních akcí veřejných protestů vypukla ve čtvrtek 8. května v Horní Plané, kde protestovaly asi dvě stovky lidí. Současné vedení národního parku vnímá protest jako ojedinělý.

"O této iniciativě vím. Ale nečetl jsem text detailně. Nicméně se jedná o ojedinělý protest. S mluvčími Charty se postupně setkávám. Problémy, které je na Šumavě trápí, budeme postupně společně řešit. Všem nám jde přece o stejnou věc. Zachovat klid na Šumavě," řekl ředitel národního parku Pavel Hubený.

Na rozdíl od jiných národních parků má Šumava jedno specifikum: na území národního parku žijí lidé. Kdysi jich bývalo mnohokrát více než dnes, ale ti, kteří zůstávají, mají jasno: Šumava je kulturní krajina a právě jako taková má mimořádnou hodnotu. I proto signatáři Charty Šumavy odmítají snahy o zvyšování ploch bezzásahovosti. A o svých myšlenkách chtějí nadále jednat.

"Není to o tom, že se něčeho bojíme a že je možné nám to rozmluvit. Nikdo nám nemusí vysvětlovat, co je na Šumavě za problém. Jde nám o to, jak ho společně řešit - ne jednostranně, ale tak, aby bylo cílem dosáhnout shody. Nikdo by ale neměl být z jednání vynecháván," vysvětlil mluvčí Charty Šumavy Jan Stráský. Charta plán péče odmítá, prý není dořešený

Cíle Charty formuloval Stráský jednoznačně: iniciativa chce dosáhnout toho, aby schválený plán péče přestal platit a aby se při případných katastrofách na Šumavě mohl člověk zapojit do jejich odstraňování.

Zatím totiž není jasné například ani to, jak by se měli lidé chovat v případě, že by v některé z bezzásahových zón vypukl požár. A stejné je to i v případě, že by na Šumavě vypukla další kůrovcová kalamita.

"Vadí nám, že když se o Šumavě jedná, je to dlouhodobě o nás bez nás. O něco se snažíme, ale najednou přijde nařízení z Prahy, které celou naší snahu zhatí. A takových případů je mnoho," konstatoval starosta Stožce David Černý, který Chartu Šumavy také podepsal. Starostové: jednání o nás bez nás už bylo dost

Obyvatelům obcí připadá, že existence národního parku jim spíše ubližuje, než aby jim pomáhala. Obce se vylidňují, ubývá pracovních příležitostí.

"V roce 1993 se v dělnických profesích v lese živilo sedmdesát obyvatel obce. Dnes je to jediný člověk. Práce ubývá, vesnice stárnou. Chceme s tím něco dělat, ale už nechceme slyšet jen plané sliby," konstatoval Černý.

Situace se nelíbí ani senátorovi a čestnému prezidentovi Agrární komory ČR Janu Velebovi, který svolal protestní akci v Horní Plané.

"Hnutí Ano se prostřednictvím rozhodnutí ministra Brabce postavilo proti řešení nezaměstnanosti v obcích na Šumavě. Vzhledem k tomu, že jsem se osobně zavázal hájit zájmy lidí na venkově, musím se proti takovým praktikám veřejně ohradit," konstatoval Veleba.

Charta Šumavy by měla být jedním z prostředků, jak situaci na Šumavě řešit tak, jak chtějí všichni: klidně.

5plus2.cz, 16. 5. 2014