ŠUMAVA: Kde to mají?

17.09.2011

lidovky.cz - neviditelny pes

http://neviditelnypes.lidovky.cz/sumava-kde-to-maji-0mr-/p_spolecnost.asp?c=A110915_224222_p_spolecnost_wag

1. srpna t.r. jsem se díval na pořad naší veřejnoprávní televize a tak nějak mi vytanul na mysli výraz veřejný dům. Přehršel vědců, ověnčených tituly z obou stran, tam nastínila tolik diskutovaný problém Šumavy. Velice fundovaně hovořili o tom, jak tento problém řešit, aniž bychom se zatěžovali nějakými dřívějšími zkušenostmi. Jen oni naprosto přesně vědí, co příroda za nějakých pár stovek let se Šumavou udělá. Jenom si nějak na svých pracovních cestách nevšimli, že na našich stepích (kulturních, jiné nemáme) roste pšenice, dnes spíše řepka, a ne kavyl Ivanův a neprohánějí se tam stáda tarpanů. Samozřejmě v tomto pořadu mají oponenta z řed lesníků, kterého hraje herec Dušek. Hraje úplně pitomého lesníka a papouškuje předepsané bláboly, které by skutečný lesník z huby rozhodně nevypustil. Toho pitomce hraje tak přesvědčivě, že to je na Oskara. Do jaké míry to hraje, to by určitě zhodnotil pan Just. Na to kvalifikaci má. Demagogie v krystalické formě. Celý pořad najdete na zde. Určitě si to poslechněte. Doporučuje to i pan Rada. Vypisovat vše nechci, ale některé výroky stojí za povšimnutí.

Za povšimnutí stojí například výrok pana Hrušky, že do dneška lesníci staletí pouze experimentovali. Ti, kteří po generace v lese a s lesem žili.To je plivnutí do jejich tváře. Pan Fanta se ptá: Kde to mají? Myslí takové lesy ve střední Evropě, jako je Šumava Odpovím otázkou: Proč to nemají? Protože neměli lesní řád, který vyhlásila už v roce 1754 Marie Terezie a podle kterého se v lesích (samozřejmě s úpravami) hospodařilo dodnes. Zatímco v mnoha zemích kozy spásaly poslední zbytky vyrubaného lesa (Středomoří), déšť splavoval zem, a tak tam zůstalo jen kamení. Pan Fanta se ohání lesy v Americe, Skandinávii a Asii. Někteří diskutující budou bombardovat můj článek spoustou čísel. Tak si dovolím utrousit také pár čísel. Zalidnění: USA 33,7 obyvatel/km², Skandinávie (Norsko, Švédsko, Finsko) 17 ob./ km², Kanada 3,2 ob./km². No a Asie? Tajga? Snad jen Rusko. V celém i s evropskou částí 8,4 ob./km². Naše republika? 133 ob./km².

Každý se nějak živíme. Tady se nechci dotknout vědců jako takových, ale těch, kteří vymýšlí věci dávno vymyšlené. Když nastane kalamita, jediné řešení je kalamitu zpracovat. Ty smrkové monokultury, já vím. Ale když to pořádně zafouká, jde všechno dolů, monokultura nemonokultura. V roce 1965 na lesním závodě Spišská Nová Ves spadla velká větrná kalamita. Tehdy to byla jedna republika, a tak byly povolány posily i z Čech. Dřevařů mělo Slovensko dost, ale málo techniků. Tehdy jsem tam byl ?totálně nasazen" na šest neděl i já. Přijel jsem tam v dubnu, čtyři neděle jsem dělal manipulanta na horním skladě, ale posledních čtrnáct dnů jsem už měl dozor při zalesňování. A pro ty monokulturisty: Tehdy tam padaly krom smrků i buky a čtyřkubíkové jedle. Tady v Polabí jsem po vichřici viděl duby o půměru 40 cm - ne vyvrácené, ale doslova ukroucené.

Pokud necháme šumavský národní park o rozloze téměř 70 tisíc hektarů jako pokusné pracoviště těmto vědcům, jen těžko si dovedeme představit, jak bude vypadat za 150 let. Abychom se po těchto letech sešli na Modravě a podívali se, je poněkud nereálné .Příroda si samozřejmě poradí. Ale jak? Vyschnou šumavská prameniště? Bude nám chybět kyslík, který produkují zdravé stromy? Ale je tu určitá možnost. Encefalitida je pěkné svinstvo. Dva moji kolegové ji prodělali a oba to nějak poznamenalo. Pan Bursík, soudě podle toho, jak se pustil do prezidenta, je už zdráv. Jedno přísloví praví, že lékař léčí a příroda uzdravuje. Pan expředseda vynechal určitě první část, vykašlal se na felčary, kteří experimentují už pár tisíciletí, a nechal to na přírodě. Ten by nám o tom mohl něco říci.

Oni si někteří vědci mnohdy zahrají na věštce. Proč ne? Vždyť za to nenesou žádnou odpovědnost. Matně si pamatuji, že někdy v padesátých letech vědci, tuším, že francouzští, předpověděli, že v roce 2000 už budeme jíst jen nějaké pilulky, které budou obsahovat jen pro nás potřebné a zdravotně prospěšné složky. Píše se rok 2011 a já jsem s chutí povečeřel bramborovou kaši s kouskem kuřete.

Dost bylo chmur. Tak pro odlehčení jedno francouské přísloví, které, samozřejmě, s tímto článkem nijak nesouvisí. Odveď vola do Paříže, kůň z něj nebude.

lesník v.v.

Karel Netík