KOMU PATŘÍ ŠUMAVA

15.09.2011

Reflex

TOMÁŠ JIRSA

OHLAS NA ČLÁNEK KOMU PATŘÍ ŠUMAVA (LADISLAV JAKL, VLADIMÍR JUST, REFLEX Č. 32/2011):

Rozhovor s Vladimírem Justem v polemice Reflexu je názornou ukázkou, jak se vede spor o Šumavu. Just vytkl řediteli parku Stráskému sedm manažerských pochybení. Jaká je však skutečnost? 1. Just opakovaně Stráskému vytýká, že si k zásahu na Ptačím potoce nevyřídil výjimku. Česká inspekce životního prostředí však písemně potvrdila, že Správa NPŠ k zásahu v tomto území výjimku nepotřebuje, a právní rozbor kanceláře JUDr. Petržílka potvrdil, že správa nepotřebuje ani (některými aktivisty požadované) posouzení Natura 2000. 2. Just tvrdí, že "Stráský, místo aby přinesl na Šumavu smír, vnesl sem válku". Jaká je však pravda? Stráského jmenování a jeho činnost přivítaly a podporují všechny šumavské obce. Plnou podporu mu vyslovily Jihočeský a Plzeňský kraj a oba hejtmani (oba z ČSSD). Jihočeské zastupitelstvo dokonce přijalo všemi hlasy usnesení o podpoře Stráského. Plzeňský kraj všemi hlasy přijal návrh zákona o Šumavě, který je de facto podporou Stráského kroků. Po deseti letech tak zavládl mezi Správou NPŠ a regionem smír a spolupráce. Do tohoto šumavského míru "hází vidle" pouze několik aktivistických vědců, Hnutí Duha, přivazující se ke stromům, a žurnalisté typu Vladimíra Justa. 3. Za třetí manažerské selhání považuje V. Just, že Stráský nedokáže rozlišit "přirozenou podmáčenou smrčinu a vede úder proti kůrovci právě tam". Tento nesmysl dostatečně přesvědčivě vyvrátil J. X. Doležal v předchozím textu "Jak jsem se stal broukem". Na Ptačím potoce se jedná o kulturní les a přání či domněnky V. Justa z něj přirozenou podmáčenou smrčinu neudělají. 4. "Stráský Šumavu uzavřel a na lidi volá policii." Krátce před nástupem Stráského do funkce ředitele NPŠ zrušil správní soud zákazy vstupu do "bezzásahových území", jež vyhlásilo předchozí vedení parku. I když to není Stráského zásluha, za jeho vedení se park naopak obrovsky otevřel veřejnosti. Nebo snad V. Just považuje za "uzavření Šumavy" signální pásku, kterou je ohraničeno území, kde se kácí? Kdyby nebylo aktivistů, nebyla by ani páska. 5. Just naznačuje, že Stráský kryje "příšerné megalomanské monstrum na Filipově Huti". Klást Stráskému za vinu jakoukoli stavbu na Šumavě, o což se někteří aktivisté pokoušejí, je nonsens, protože je ve funkci několik měsíců a za tu dobu by nikdo nic na Šumavě nepostavil. Stavba na Filipově Huti vznikla v letech 2009 a 2010, tedy za ředitelování Františka Krejčího, a jejím autorem a majitelem je architekt Václav Hodan. Jde o architekta, který spolupracoval s předchozími ekologickými řediteli NPŠ Pavlíčkem a Krejčím. Opravdu si tehdejší ředitel nevšiml, co se staví na Filipově Huti? 6. Podle Justa "Stráský rozpoutal hon na lidi". Nerozpoutal. Rozpoutali ho aktivisté Hnutí Duha tím, že opakovaně porušovali zákazy vstupu a přivazovali se ke stromům. Věděli, že čím více vyprovokují policii, tím větší mediální pozornosti se jim v okurkové sezóně dostane, bez ohledu na předběžné rozhodnutí soudu. V roce 2000 na Trojmezné jim veřejnost ještě věřila, že brání stromy a přírodu proti těžařům. Totálně uschlé lesy okolo Plešného jezera a suché pralesy okolo Pramenů Vltavy otevřely lidem oči a dnes je veřejnost na straně Správy NPŠ. Ostatně, stromy na Ptačím potoce, jež aktivisté bránili, byly stejně mrtvé. Živý v nich byl pouze kůrovec. 7. Stráskému je vyčítáno, že "nedodržuje základní diferenciaci: bezzásahové jádro a zásahové okraje". Co má ale Stráský dělat, když jsou první zóny rozdrobeny na 135 malých ostrůvků, kolem nichž se musí zasahovat? Proč to některý z předchozích zelených ministrů a zelených ředitelů nedokázal změnit? Nebyli totiž schopni se dohodnout s regionem. A tak tento úkol čeká až duo Chalupa/Stráský ve formě nového zákona. Krátký dodatek. Ptáte-li se, zda nový zákon přinese na Šumavu klid, tak se smutkem odpovídám: nepřinese. Situace na Ptačím potoce, kterou v přímém přenosu sledoval celý národ, je toho důkazem. Aktivisté, někteří vědci a Vladimír Just jsou přesvědčeni, že ochrana přírody je nad zákony a ve jménu ochrany přírody je možné zákony i předpisy porušovat.