Rakušané jsou s kácením na Šumavě spokojeni

16.08.2011

Rakušané jsou s kácením na Šumavě spokojeni

Euro.cz

Rudolf Marek

16.08.2011

http://www.euro.cz/detail.jsp?id=101985

Na správu šumavského národního parku se obracejí firmy i lidé, které přestaly bavit televizní záběry z blokády Na Ztraceném. Místo diskusí nabízejí peněžitou pomoc i osobní účast při sázení stromů. ?Péče o životní prostředí je součástí naší filozofie. Není nám lhostejná hysterie, která se rozpoutala kolem Národního parku Šumava, a chceme se podílet na přeměně monokulturního šumavského smrkového lesa na les smíšený," řekla například Hana Zmítková z firmy Tetra Pak, která na to hodlá přispět částkou 100 tisíc korun.

První část asanačních prací v lokalitě Na Ztraceném je však u konce. ?Zhruba 4200 stromů se pokácelo, 1300 se odkornilo na stojato," oznámil náměstek ředitele parku Tomáš Fait. Od pondělí se Na Ztraceném stromy pouze odkorňují. Správa parku tak asanovala necelá čtyři procenta z asi 130 tisíc stromů.

Navíc území Na Ztraceném představuje jen 280 hektarů ze 48 tisíc, o které správa parku pečuje. Jevištěm zelených exhibicí se lokalita stala navzdory předběžnému rozhodnutí Okresního soudu v Klatovech i České inspekce životního prostředí, jež kácení povolily.

Správě parku pomohlo v boji s kůrovcem i studené léto. Na několika místech zaznamenala tak vysoké procento uhynutí kůrovce ve stromech, že se rozhodla zastavit kácení. Tak tomu bylo například na Jezerním hřbetě u Srní nebo v Gsengetu u Prášil, kde vlhko a chlad zabránily vývoji kůrovce téměř ze sta procent. Na Ztraceném se množství parazity napadených lýkožroutů vzhledem k nadmořské výšce pohybuje okolo deseti procent.

Stromy, ve kterých jiný parazit usmrtí kůrovce, ale už také zachránit nelze. Rovněž loupání kůry znamená, že strom uschne, ale podaří se zachránit stovky dalších. Navíc nevznikají holiny. Loupání na stojato se považuje za šetrnou metodu, která často jako jediná přichází v úvahu v oblastech s hnízdišti tetřevovitých ptáků. Něco však stojí. ?Odkornit jeden strom znamená vydat z rozpočtu v průměru dva tisíce korun," uvedl ředitel parku Jan Stráský.

Spokojenost vyjádřil správce lesů kláštera Stift Schlägl, se kterými na rakouské straně lesy národního parku sousedí. ?V minulých letech jsme likvidovali tisíce stromů zasažených kůrovcem. Díky postupu na české straně jsou jich nyní jen desítky," uvedl Johannes Wohlmacher.