Šumava: Proti kůrovci dál razantně

20.07.2011

Šumava: Proti kůrovci dál razantně

Prachatický deník

20.07.2011

Vimperk - Národní park Šumava bude i nadále prosazovat intenzivnější zásahy proti kůrovci. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by kůrovcová kalamita ustupovala, řekl včera ředitel parku Šumava Jan Stráský. Poslední letecké snímkování lesů podle něj potvrdilo další rozšíření plochy zasažené kůrovcem. Do poloviny července bylo v parku vytěženo 101 000 m3 kůrovcem napadeného dřeva. Dalších 80 000 m3 je určeno ke zpracování, uvedl náměstek ředitele Jiří Mánek. Loni bylo vytěženo 347 000 m3 napadených stromů. Letos by mělo být vytěženo přes 350 000 m3. Kůrovcová kalamita je nyní v západočeské části Šumavy, kde převažuje smrkový les a chybí listnaté a smíšené porosty, které by mohly šíření kůrovce zabránit, uvedl Mánek. Pokud se proti kůrovci rázně nezasáhne, hrozí podle něj, že do tří let bude západní část Šumavy bez smrků. Stráský zdůraznil, že zasahovat se bude jen v zónách, kde je to povoleno. V plánu mají loupání stojících stromů i kácení.

Mánek uvedl, že budou proti kůrovci bojovat i za cenu vytváření holin. "Je to nutné zlo kvůli zachování dalších stovek či tisíců hektarů lesa," podotkl. Holiny však nechají zalesnit. Budou se přitom snažit o navrácení původních dřevin, jako jsou buky a jedle. Na Šumavě převažuje kvůli působení člověka během několika staletí smrkový porost. Místo přirozeného podílu smrku je ho na Šumavě více než dvojnásobek. To je podle Mánka nepřirozené a přispívá to k šíření kůrovce. Další vliv na kůrovcovou kalamitu mají ostrůvkovitě rozdělené bezzásahové zóny parku. Přispěla k ní i kalamita v roce 2007 po Kyrillu a následné rozšíření bezzásahových zón. V lesích tehdy zůstalo nezpracováno 229 000 m3 dřeva. Park bude kácet i v lokalitě Ptačí potok u Modravy, kterou už několik dní blokují ekologičtí aktivisté. Do dvou týdnů by měly být označené stromy, jichž je kolem 3000, pokáceny, uvedl Mánek. Těžaři podle něj na Modravě zatím netěží, musejí přednostně zpracovat stromy, které popadaly minulý týden při silné bouřce. Vedení parku stále trvá na tom, že se v této lokalitě kácet smí, protože byla v dubnu zařazena do zásahových zón, mezi které patřila už v minulosti. Blokádou ekologové navíc porušují zákon o ochraně přírody. Stráský se zmínil o udělování výjimek, aby park mohl zasahovat proti kůrovci. Zákon o ochraně přírody je podle něj postaven na nereálných principech. Vzhledem k nereálným podmínkám vynucuje nepřetržité dožadování se výjimek, protože ho v jeho základních limitech není možné respektovat.

Starostové Modravy a Horní Plané poukazovali na to, že kůrovcem poškozené porosty mají negativní vliv na turistický ruch. Návštěvnost Šumavy v posledních letech výrazně klesá, uvedl starosta Modravy Antonín Schubert. On i starosta Horní Plané Jiří Hůlka volá po likvidaci kalamity. "Kůrovcová kalamita degraduje jak sociální, tak ekonomický rozvoj šumavských obcí na dlouhá budoucí desetiletí," řekl Hůlka.

Fotoreportáž s leteckými snímky Šumavy napadené kůrovcem přineseme v zítřejším vydání.

Jak kůrovec zabíjí strom

Lýkožrout smrkový - kůrovec (Ips typographus)

Velikost 3,9 mm až 5,5 mm

kůra

lýko

dřevo

Samička provrtává mateřskou chodbičku a snáší 20-100 vajiček.

Vyklube se larva, vyžere dalších 5-6 centimetrů v lýku. Přitom přeruší kanály, kterými proudí živiny.

Larva se zakuklí.

Dospělý brouk se vyklube za týden až dva.

ZANEDBÁNÍ OCHRANY PARKU

Důsledek nekompetentních rozhodnutí v minulých letech - invaze brouka

MNOŽENÍ KŮROVCE 1 nezpracovaný strom = líheň pro 150-200 tisíc brouků Líheň z 1 stromu = ohrožení pro dalších 200 stromů (i při uvažované 50% úmrtnosti brouka)

DESTRUKČNÍ SCHOPNOST KŮROVCE 500 brouků = dostatečné množství pro usmrcení jednoho stromu

Kůrovcem napadené stromy ponechané v bezzásahové zóně podle dat NPŠ (za jednotlivé roky v kubících) 2007 - 229 000 (Kyrill) 2008 - 120 000 2009 - 179 000 2010 - 550 000 Celkem - 1 078 000

ZDROJ: ŠUMAVSKÝ NÁRODNÍ PARK NEWSLAB.cz

Foto: KŮROVCOVÁ KALAMITA je nyní v západočeské části Šumavy, kde převažuje smrkový les a chybí listnaté a smíšené porosty, které by mohly šíření kůrovce zabránit, uvedl náměstek ředitele parku Jiří Mánek (ukazuje na hnědé stromy u pramenů Vltavy).