Park volá kvůli kůrovci o pomoc

09.07.2011

Park volá kvůli kůrovci o pomoc

Klatovský deník

MILAN KILIÁN

09.07.2011

Národní park Šumava žádá veřejnost o pomoc s loupáním napadených stromů, za jeden nabízí až dva a půl tisíce korun

Šumava - Kůrovcová kalamita, která podle Správy Národního parku Šumava (NPŠ) nemá v dějinách Šumavy obdoby, přinutila ředitele Jana Stráského a jeho kolegy obrátit se na co nejširší veřejnost s prosbou o pomoc při loupání napadených stromů. "Chtěli bychom oslovit co největší počet lidí s patřičným osvědčením, aby nám pomohli zbavit kůry kůrovcem napadené stromy, které stojí v zónách, kde jiná metoda zásahu nepřipadá v úvahu," uvedl Stráský. Za oloupání jednoho stromu nabízí NPŠ až dva a půl tisíce korun. "V rámci národního parku jsme už využili všech dostupných kapacit a nebude stačit ani seznam pomocníků, který nám po podobné výzvě nedávno poskytlo ekologistické Hnutí Duha," dodal ředitel Stráský. Na internetových stránkách www.npsumava.cz otevřelo vedení NPŠ speciální sekci "Společně proti kůrovci, společně pro Šumavu", která je určena zájemcům ochotným zapojit se do záchrany smrkových porostů na Šumavě.

Parku chybí miliony

Vedení SNPŠ chce oslovit co největší počet lidí s patřičnou kvalifikací pro tzv. loupání na stojato (musí vlastnit oprávnění pro výškové práce a mít na tento druh práce živnostenský list), považované za metodu, která je šetrná k přírodě a prakticky jako jediná přichází v úvahu v oblastech spadajících pod ochranu evropských směrnic Natura 2000. Takovými jsou i vodou ovlivněná stanoviště, pro něž by chtělo vedení NPŠ pomoc z řad veřejnosti získat. "Šetrnost metody k přírodě je bohužel v ostrém kontrastu k finanční náročnosti postupu," posteskl si Stráský, neboť v poměrném vyjádření je loupání napadených smrků na stojato asi sedmkrát dražší než kácení motorovou pilou. Odměna za jeden strom odkorněný na stojato od špice po patu činí zhruba 800 až 2500 korun, v průměru je NPŠ připraven vydat z rozpočtu za strom v průměru dva tisíce korun. Podle Stráského by jen ve finančním vyjádření bylo k optimálnímu pokrytí zásahu potřeba 60 milionů korun, protože jde celkem asi o 30 tisíc napadených stromů na vodou ovlivněných stanovištích. "Zatím se nám podařilo dát z prostředků parku dohromady devět milionů, o dalších 20 milionů žádáme ministerstvo životního prostředí," konstatoval Stráský. Kde vzít zbývající miliony, na to nedokáže zatím nikdo v NPŠodpovědět.

Tlačí je čas

"Dalším nepřítelem je čas. Nejpozději desátého července bude vývojové stádium brouka tak daleko, že loupání nebude mít význam. To proto, že po tomto termínu by i nedovyvinutí brouci z významné většiny přežili," doplnil náměstek ředitele NPŠ Jiří Mánek, podle něhož v polovině kůrovcové sezóny dvacet lesních úseků z celkových dvaapadesáti hlásí vysoký kalamitním stavu. "Jsou i takové lesnické úseky s rozlohou menší než 1000 ha, kde už na konci června evidujeme víc napadených stromů, než tomu bylo např. v letech 2002 nebo 2003 na území celého parku, tedy na 55 000 hektarech lesa," upozornil Mánek.

Přepsané učebnice

Z každého napadeného stromu se může vylíhnout 150 až 200 tisíc kusů lýkožrouta smrkového. Pro usmrcení jednoho stromu stačí 500 kůrovců. "Kůrovec za přirozeného stavu napadá přestárlé či oslabené smrky. V kalamitním přemnožení si kůrovec nevybírá, usmrcuje všechny smrky starší 80 let bez rozdílu. Množství kůrovce na Šumavě je však takové, že jsou napadány i porosty mladší 60 let. Tato fakta přepisují učebnice," uzavřela pracovnice NPŠ Alena Chladová.