Název: Stráský chce Šumavu nejen pro ochranáře Zdroj: Prachatický deník Datum: 19.02.2011 Podtitulek: V nabídce stát se ředitelem parku vidí snahu zodpovědných orgánů začít konečně věci řešit. A taková šance se nesmí promarnit Autor: MIROSLAV FUCHS Odkaz: http://prachaticky.denik.cz/
Vyšlo také v: Českobudějovický deník; Jindřichohradecký deník; Písecký deník; Českokrumlovský deník; Strakonický deník; Táborský deník Host Deníku Vimperk - Od středy řídí Správu Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Jan Stráský. Bývalého předsedu federální vlády, předsedu Klubu českých turistů, předsedu Rady NP Šumava a rovněž i poradce jihočeského hejtmana pro problematiku národního parku jmenoval tento týden v pondělí ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. V tentýž den, kdy Jan Stráský nastupoval do nové funkce krizového ředitele, poskytl Deníku rozhovor nejen o nejbližších plánech, návštěvním řádu, kůrovci či rozvoji šumavských obcí. Deset let pracujete v radě parku a sám říkáte, že správu znáte. Máte i srovnání s vysokou politikou. Která židle je žhavější, ta premiérská, ministerská, nebo ta ředitelská na správě parku? Židle nejsou žhavé, to je jen bonmot, ale když si vzpomenu na dobu půl roku v křesle předsedy federální vlády, musím říct, že to bylo hodně složité. Přesto se to těžko porovnává, protože zájmy nejsou stejné, v každé funkci jde o něco jiného. Zatímco v pozici předsedy vlády šlo o realizaci politického rozhodnutí o rozdělení Československa, tady se řešení teprve hledá. Protože jsem u tohoto hledání už deset let, rozhodně to není tak, že bychom už ten hříbek viděli. Označení krizový ředitel a krizová situace není pocitově nic příjemného. Tím označením ale řešený průšvih ani nevzroste, ani se nezmenší.Mněto nevadí. Co vás přesvědčilo nejvíc, abyste na nabídku ministra kývl? Bylo to především to, že si konečně dotčené orgány, které mají moc pro to něco udělat, uvědomily, že na Šumavě nejde o nějaký hnidopišský spor, ale o osud Šumavy a jejích lesů.Ato je šance. Již na konci minulého týdne se v médiích spekulovalo o tom, že novým ředitelem správy parku budete právě vy. Jak dalece to v tu dobu už nebyla jen spekulace a už jste v té době s ministrem Chalupou jednal? Samozřejmě, že v té době už ano, ale nebylo to zase o tolik dříve. Ale slovo, které lze brát vážně, padlo až toto pondělí veřejně na tiskové konferenci. Musím říci, že jsme o této možnosti hovořili několik dní a já jsem se velmi bránil. Hovořil jste i s ostatními kandidáty? Ano, po celou dobu jsem byl členem výběrové komise, takže teď si ze mne někteří novináři dělají blázny, že jsem byl tak dlouho ve výběrové komisi na nového ředitele, až jím jsem, i když jsem se nehlásil. Měli jsme dvacet tři kandidáty, šest jich hned v počátku nesplnilo formální náležitosti především v oblasti požadovaného vzdělání, pak jsme se dostali až na deset a nakonec jsme vybrali tři kandidáty, jejichž jména jsme pak předložili ministrovi. Osobně jsem byl velice zklamaný, že se během práce výběrové komise vyměnili ministři. Nicméně jsme měli mandát pokračovat ve výběru i od nového ministra. Ten si nakonec vybral mne. Co vám na rozhodnutí přijmout nabídku ministra řekla vaše rodina? Dcera, která žije na Šumavě, mne lituje, že jsem do toho šel. Starší syn, který žije ve Frankfurtu nad Mohanem, mi poslal posilující e-mail. Nejmladší syn se z toho spíš raduje, protože myslí, že je to užitečnější než funkce předsedy Klubu českých turistů. Gratuloval vám i Klub českých turistů? Ne, protože to je složitější a začínáme to řešit. Přestože předseda Klubu českých turistů je čestná funkce, vyžaduje spoustu času. Je to velký klub, máme čtyřicet chat, obrovský rozpočet a také obrovské starosti. Jen za turistickým značením je šestnáct set dobrovolných pracovníků, kteří se o to v České republice starají, máme čtyřicet tisíc kilometrů značených tras jen pro pěší, k tomu přibývají částečně i cyklotrasy, kterých je skoro stejné množství. Rozhodování, zda přijmu nabídku ministra, bylo i kvůli tomu hodně složité a zatím nemáme úplně vyřešené, jak to s mou funkcí v klubu uděláme. Mohl byste shrnout hlavní úkoly od ministra životního prostředí, s nimiž nastupujete do čela Správy Národního parku Šumava? Pokusím se, i když jsem si je zatím jen vyslechl. První úkol je vytvoření krizového programu pro ochranu lesů na nejbližší dva roky, který by zastavil kůrovcovou kalamitu. To zmiňuji na prvním místě nejen proto, že to uvedl jako první úkol i pan ministr. Kůrovcová situace je jediným motivem, že jsem přes všechny nevýhody a zápory, které mé rozhodnutí má, do funkce šel. Je tu i další úkol, který je časově mnohem naléhavější, to znamená pokusit se zvládnout připravit a vydat k prvnímu květnu letošního roku nový návštěvní řád, protože ten současný skončí 30. dubna. Platný návštěvní řád je poznamenán tím, že soud přímo v něm v říjnu loňského roku zrušil splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský most - Pěkná. Tím nastal problém, jak nově splouvání nastavit. Je to hlavní problém připravovaného návštěvního řádu. A samozřejmě pak je úkol pokusit se nastolit větší důvěru mezi všemi orgány a zainteresovanými skupinami na Šumavě. Za další je třeba začít pracovat na plánu péče, což je dokument ze zákona, stejně jako mají svůj plán například hospodářské lesy. Také plánu péče končí platnost, ale tento úkol je částečně ve střetu s krizovým dvouletým plánem. Nicméně budeme pracovat na obojím, protože plán péče je mnohem širší: má zahrnovat nejen péči o přírodu, ale také demografický vývoj, cestovní ruch a rozvoj území. To by měl být konsensuální plán, ve kterém se najdou jak obce, návštěvníci, ochrana přírody, tak i lesníci, kteří se starají o lesy v národním parku. Plán péče je vydáván na období deseti let, takže to je dlouhodobější úkol. A v neposlední řadě je potřeba rekonstruovat radu národního parku, aby odpovídala novému zadání. V mém jmenování a zadání vidím nově především to, že konečně se doneslo i ke sluchu na ministerstvu, že kůrovcová kalamita na Šumavěje skutečně vážná. Kolem kůrovce se toho napsalo a nahovořilo mnoho, ale zvládnout to nebude jednoduché. Dá se to vůbec ještě? To se mne ptáte na velmi odbornou otázku. Myslím si, že by vám na ni těžko odpovídali i páni profesoři, a to dokonce i ti, kteří zastávají názor, že se s nímmábojovat. Ti, kteří tvrdí opak, by vám říkali zase něco jiného. Ale stav kůrovce je skutečně velmi vážný a v tomto období nedokážeme ani zodpovědně zhodnotit, kde všude je a kde se začne na jaře rojit. V každém případě je kůrovcová kalamita tak rozšířená, že už ohrožuje i lesy jiných vlastníků, a to jak v národním parku, tak i mimo něj. Dlouhodobý je tento problém na hranicích národního parku a Rakouska, kde kvůli liknavosti správy parku museli řešit situaci Rakušané a vykácet pruh lesa na svém území, aby ochránili svůj majetek. Jenomže už to začíná být problém v městských lesích Volar nebo Kašperských Hor, které sice zůstaly obci, ale jsou v národním parku, začíná se to týkat Vojenských lesů v oblasti kolem Horní Plané. Bohužel, až tato situace přispěla k tomu, že se začíná brát kůrovcová kalamita vážně, jakoby bylo jedno, že to sežere celý národní park, ale není jedno, že by to mohlo napadnout i majetek někoho jiného. Existuje už strategie, jak s bojem proti kůrovci začít? Ano. Připomeňme, že Jihočeský kraj a oba jeho hejtmani, jak dříve Zahradník, tak nyní Zimola, vytvořili již dvě expertní pracovní skupiny. Druhá dokončila práci před několika měsíci. Obsahem výstupu jsou jednotlivé parcely, co se tam teď musí udělat, aby se kůrovec zastavil. Samozřejmě, že takový strategický dokument strašně rychle stárne. Pokud počkáme ještě rok, bude situace jiná, než je řečeno nyní. Zcela jistě je okamžitě nutné vypracovat soubor opatření, která jsou na hranici zákona, ale je možné je použít z rozhodnutí ministra životního prostředí zákonem umožněné výjimky. Strategie na Správě NPŠ bude: jeden úředník bude psát soubor opatření, která je třeba k zastavení kůrovce udělat, a druhý bude psát žádosti o výjimky na ministerstvo životního prostředí. Tak by podle mé velmi syrové představy, protože neznám ani počet lidí, které do toho budu moci zapojit, mohla během dvou měsíců, tedy do začátku období prvního jarního rojení kůrovce, vytvořena představa, jak zabránit dalšímu šíření kůrovcové kalamity. Ještě jednodušeji řečeno, je to návrat k lesnickému řešení sanace kůrovce na vymezeném území na určitou dobu. Pak bude možné se vrátit k ochranářskému způsobu řešení kůrovce. Výsledky expertní skupiny zná zpráva NPŠ i ministerstvo životního prostředí a má je k dispozici již několik měsíců. Troufnete si odhadnout, jak dopadne projednávání nového návštěvního řádu, když ani jeho současné podoby se nedosahovalo snadno? Nám se v loňském roce i přes rozdílné názory podařilo schválit návštěvní řád, a byl to veliký kompromis, který platí do konce letošního dubna. Obávám se, že v dané situaci to bude kompromis poslední. Beru velmi vážně úkol pokusit se ho přesto dosáhnout i letos. Ona totiž v problému splouvání, což je základ pro dohodu o podobě nového návštěvního řádu, je skryta vzájemná nedůvěra, jestli jedna strana hledá rozumnou míru splouvání, nebo jestli neprosazuje sestupnou tendenci až k úplnému postupnému zrušení. A ta druhá strana to cítí, protože rok od roku klesá povolený počet lodí ke splouvání. V začátku před sedmi lety, kdy začal tlak proti splouvání, projelo ze Soumarského mostu na Pěknou dvanáct tisíc lodí. V loňském roce to bylo čtyři tisíce osm set, což už je skoro třetina. Přesto splouvání vyvolává značnou nevoli a obce jsou tlačeny k dalším ústupkům. Proto bych řekl, že posledním husarským kouskem rady parku bylo, že jsme se dokázali dohodnout, protože teď to bude mnohem složitější. Momentálně je totiž splouvání rozhodnutím soudu zcela zakázáno tím, že odstavec, který je řešil v návštěvním řádu, byl zrušen pro rozpor se závěry EIA. A už se začalo s přípravou nového návštěvního řádu? Na sedmého března jsem svolal radu parku. Projednání a vše, co s ním souvisí, má velice dlouhé procedury, zabere to spoustu času a my budeme muset rozhodovat v řádu dnů. Proto bychom měli sedmého března zodpovědět klíčovou otázku, zda se dohodneme. Pokud se nedohodneme, platí zákon a rozhoduje ministr životního prostředí. Je představa, kolik lodí by se v následujících letech mohlo na Vltavu od Soumarského mostu dostat? EIA, tedy posouzení míry škodlivosti splouvání pro přírodu, byla udělána v roce 2009 na tři roky a doporučila rozsah splouvání, který údajně přírodě neublíží. Rok 2012 v konkrétních číslech podle tohoto závazného "doporučení" znamená, že by se při stavu hladiny od 50 do 61 centimetrů jezdilo jen s dozorem a jen dvacet osm lodí denně, zatímco v loňském roce to bylo sto dvacet lodí se svobodným výběrem splouvání bez nebo s průvodcem. Teď jsme v právním sporu, zda jsme povinni dát do návštěvního řádu pro rok 2011 i podmínky roku 2012 nebo jej schválit jen na rok 2011 a během roku hledat varianty, které by uvedenou variantu 2012 vylepšily. A k tomumůže vést řada cest včetně zadání nové studie EIA s novými parametry. Pokud budeme dotlačeni k tomu, že budeme schvalovat společně podmínky pro rok letošní i příští, pak se obávám, že návštěvní řád nebude schválen a dojde k situaci, které jsme se zatím i s bývalým ředitelem ubránili. A to je, že by rozhodovala Praha. Zatím jsme se na tom na Šumavě vždy dohodli a nenastala krajní situace, kdy by musel rozhodovat ministr. Jste v pravidelném kontaktu s obcemi, co od vás očekávají? Hlavně mají většinou radost, že jsem byl ředitelem jmenován právě já, což je pro mne obrovský závazek. Ale zatím jsme se aktuálně bavili o tom, zda je naděje, že zvednou ruku pro návštěvní řád, když bude obsahovat podmínky splouvání pro rok 2011, což by představovalo snížení počtu lodí o čtyřicet procent proti stavu z loňského roku, pokud budou stejné podmínky jak v návštěvnosti, zájmu i stavu vody, když nebudu do návštěvního řádu zahrnuty navržené podmínky splouvání 2012. Předběžný výsledek je, že by na to obce byly ochotny přistoupit. Druhým problémem návštěvního řádu je Modrý sloup, který tam opět není jako přístupný cíl. A o Modrý sloup budu určitě usilovat. Nevidím žádný důvod, proč by se nemohlo ještě rok chodit po cestě, kterou mohl vymyslet jen nepřítel přírody, kde na Modrý sloup šlapete v bahně, takže se cesta logicky rozšiřuje, aby se návštěvníci takovým místům vyhnuli. To je opět nekoncepčnost ochrany přírody. Ale protože dosud není vyřešeno Luzenské údolí, nevidím důvod, proč by se po této cestě nemohlo ještě rok chodit. Původní rozhodnutí totiž znělo, že se tudy bude na Modrý sloup chodit dva roky a mezitím se opraví Luzenská cesta a pak se zváží, zda se tam přístup umožní. Tím neříkám, že to tak bude, ale to je obsah memoranda, které podepsali oba ministři životního prostředí. Dva roky uplynuly a cesta opravená není. Za to ale já jako nový ředitel nemohu, a proto se chci bavit o tom, že cestu upravíme a rozhodneme o ní za rok a v roce 2011 se ponechá přístup po provizorní cestě. Stejně je přístupná pouze v období od 15. července do 30. listopadu. Celý rozhovor s ředitelem Správy NP a CHKO Šumava Janem Stráským najdete na www.prachaticky.denik.cz. (MIROSLAV FUCHS) --- Jan Stráský Narodil se v roce 1940. V roce 1970 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a pracoval pak nepřetržitě v Státní bance československé. Od února 1990 pracoval v centrále Komerční banky. Byl současně externím poradcem předsedy české vlády Petra Pitharta. V květnu 1991 se stal místopředsedou české vlády. V červenci 1992 byl jmenován předsedou poslední československé vlády. V této funkci zastával po abdikaci prezidenta V. Havla i jeho úřad. V politice zastával i funkce ministra dopravy a zdravotnictví. Je předsedou Klubu českých turistů a předsedou Rady NP Šumava. V pondělí 14. února letošního roku byl jmenován ředitelem Správy NP a CHKO Šumava. (SRCM: Wikipedie) Foto: JAN STRÁSKÝ. V jedenasedmdesáti letech přijal Jan Stráský nabídku ministra životního prostředí a stal se tak novým ředitelem Správy NP a CHKO Šumava. Foto: Deník/Miroslav Fuch Foto: TURISTA TĚLEM I DUŠÍ. Když navštívil v červnu 2006 Šumavu prezident Václav Klaus, byl mu Jan Stráský průvodcem i cestou na Boubín. Foto: Deník/Miroslav Fuchs SAL2: Českobudějovický deník; Jindřichohradecký deník; Písecký deník; Českokrumlovský deník; Strakonický deník; Táborský deník Zpracovatel: Anopress IT a.s.
Zachraňme Šumavu občanské sdružení, o.s.
Karla Čapka 1166, 373 41 Hluboká nad Vltavou
IČO: 26568535, DIČ: CZ26568535
číslo účtu: 2073904309/0800