Na Šumavě je dolina...

03.08.2010

Název zdroje: Lidové noviny Datum vydání: 03.08.2010 Nadpis: Na Šumavě je dolina... Strana: 8 Pořadí: 4 Mutace: Celostátní Rubrika: Kultura Autor: Jiří Peňás Ročník: 22 Číslo: 178 Náklad: 51028 Odkaz: http://www.lidovky.cz/ Oblast: Celostátní deníky

Václav Chabr ukazuje, že Šumava je fotogenická z obou stran

Kdo má rád Šumavu, zná možná pěkné fotografické knihy, které během posledních deseti let vydal plzeňský nadšenec pro takové věci Zdeněk Roučka. Jeho leporela historických snímků, ukazující, jak to na Šumavě chodilo a vypadalo před sto, osmdesáti či ještě padesáti lety, dostala nyní k sobě doplnění v podobě knihy rovněž sličně vypravené, ale zcela současné. Jmenuje se Šumava - Bavorský les. Život. Lidé. Sousedé a jedná se o kolekci barevných fotografií Václava Chabra, fotografa z Železné Rudy, který po dlouhá léta fotografuje Šumavu, po pádu železné opony konečně z obou stran. To je právě na té knize nejzajímavější, že přechází z jedné strany na druhou, přičemž při přechodu mezi Böhmerwaldem a Bayerwaldem může zakopnout leda tak o historický hraniční kámen či bludný kořen. Je přitom zajímavé hádat, na jaké straně právě fotograf byl, i když většinou se člověk nesplete. Ta česká je - a ještě dlouho zůstane - o poznání opuštěnější, zarostlejší, jaksi melancholičtější. Osídlení je podstatně řidší než na druhé straně, z mnoha osad a vesnic zbylo jen jméno a pár obvodových zdí, v posledních letech tam vyhnaní krajané obnovili kapli, ke které chodí ale většinou jen oni. Jsou to místa spíš pro romantiky z měst než pro život tam usazený, protože lišky tam dávají dobrou noc, i když pěkně. To bavorská strana v Čechovi vyvolává zvláštní pocity, tam naopak jako by se ocitl ve folklorní zóně, ve vypucovaných vesnicích žije lid holdující tradicím a starým zvykům, tam snad ještě skutečně chodí v krojích, protože ty slavné lederhosen čili kožené kalhoty jsou jeho součástí, i když Čechovi se s nimi asociují různé věci. Václav Chabr zachycoval různé tamější slavnosti, především církevní, neboť lid je tam ne snad bigotní, ale bez kostela, průvodů procesí, ozdobených koní, řičné kapely a pivních žejdlíků by to nešlo. Snad nejzajímavějším bavorskošumavským svátkem je tzv. Wolfauslasse, vyhánění vlka: stovky mužů chodí po vesnici se zvony a zvoní. Někde jsem četl, že jde o strašení husitů, tedy Čechů. Snad už není potřeba.