Šumava je zaplavená smrky. Změníme to, vyhlásil park

17.06.2010

Název zdroje: Mladá fronta Dnes Datum vydání: 17.06.2010 Nadpis: Šumava je zaplavená smrky. Změníme to, vyhlásil park Strana: 4 Pořadí: 1 Mutace: Jižní Čechy Rubrika: Jižní Čechy Autor: Jitka Šrámková Ročník: 20 Číslo: 140 Náklad: 246620 Odkaz: http://www.idnes.cz/ Oblast: Celostátní deníky

Dotace 250 milionů korun od ministerstva životního prostředí poslouží k tomu, aby v šumavském národním parku bylo v budoucnu víc buků, jedlí a javorů a naopak méně smrků. Díky tomu získá práci 300 lidí.

ŠUMAVA Lesy Národního parku Šumava mají problém: je v nich moc smrku. Takže nejsou dostatečně odolné. Pomoci má 250 milionů korun, které na dosazování hlavně listnáčů poskytlo ministerstvo životního prostředí. Projekt, který bude ukončen v roce 2014, přinese práci asi třem stovkám lidí ze Šumavy. Ti by měli dosadit téměř dva a půl milionu sazenic, nejvíce buků, jedlí a javorů. Národní park díky projektu zčtyřnásobí dosazování stromků. "Projekt má přispět k obnově smíšených lesů v Národním parku Šumava během pěti let," uvedl ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. "Nyní má smrk v lesích národního parku zastoupení 84 procent, optimální je o 33 procent méně," konstatoval šéf lesních ekosystémů národního parku Petr Kahuda. Zastoupení buku by se mělo zvýšit ze současných šesti procent na 21, u jedle by se podíl měl zvýšit z pouhého jednoho na 13 procent. Desetinásobně by měl vzrůst i javor klen - ze dvou desetin procenta desetinásobně. Sazenice se zasadí pod koruny smrků v nižších polohách národního parku, kde se vyskytují čistě smrkové lesy. "Kdybychom sečetli všechny ostrůvky, kam sazenice přijdou, tak je to 1 200 hektarů. Dotace nám umožnila to, že budeme mít čtyřnásobný výkon než v normálních letech," uvedl ředitel národního parku, kde je celkem 50 tisíc hektarů lesů. "I s podsadbami, které provádíme mimo projekt, se dostaneme na maximum z poloviny devadesátých let, kdy jsme dosazovali celkově milion sazenic ročně," vysvětlil Krejčí. Jak připomněl Kahuda, na Šumavě existují lesy osm tisíc let, posledních 200 let však probíhala jejich intenzivní přeměna na smrkové. Stejná doba bude podle něj potřeba, než se dostanou do podoby přirozených smíšených horských lesů. "Smrk byl po staletí hospodářsky významnou dřevinou, protože se dá dobře technicky zpracovat. Navíc se pěstují co nejrychlejší metodou. A těží se ve třetině své životnosti a velikosti," vysvětlil Krejčí. Šumavský smrk sloužil i jako palivové dříví, proto se zde vybudoval Vchynicko-tetovský plavební kanál. Park se podle Krejčího musí s monokulturami vypořádat. "Park je mozaika určitých typů lesů a společenstev. Jsou tam zbytky smíšených lesů, mezi tím rašeliniště, vše doplňuje kulturní smrčina, která dnes v zásahové části plošně převažuje. Skladbu parku musíme přiblížit původním smíšeným lesům," dodal ředitel.

"Projekt má přispět k obnově smíšených lesů během pěti let." František Krejčí ředitel NP Šumava