Šumava a Vize 2020

16.01.2010

Název zdroje: Mladá fronta Dnes Datum vydání: 16.01.2010 Nadpis: Šumava a Vize 2020 Strana: 4 Pořadí: 9 Mutace: Kraj Plzeňský Rubrika: Kraj Plzeňský Ročník: 20 Číslo: 13 Náklad: 256941 Odkaz: http://www.idnes.cz/ Oblast: Celostátní deníky

S nástupem ministra Ladislava Mika do funkce ministra životního prostředí byla zahájena nová etapa vztahů mezi ministerstvem a obcemi, které leží na území Národního parku Šumava. Ministerští úředníci se konečně začínají zajímat i o potřeby obyvatel Šumavy. Výsledkem jednání s některými starosty obcí jsou materiály, které definují okruh zájmů obcí a navrhují možné varianty řešení problémů. Vzniká dokument zvaný Vize 2020. Na podpis vize jsou vázány bonusy pro šumavské obce: rozvoj ekologické infrastruktury, plošná bonifikace žádostí šumavských obcí deseti procenty, ochranná pásma, realizace maximálně dvou investičních projektů šumavských farem, ochrana proti rozšíření invazivních druhů rostlin, převod pro správu nepotřebných nemovitostí do majetku obcí, řešení problematiky odpadu, oprava vimperského zámku, rozvoj a zkvalitnění hromadné dopravy, projekt Bezpečná Šumava. V čem je problém? Řada zmiňovaných projektů je v samosprávné kompetenci krajů: územní rozvoj, plán rozvoje vodovodů a kanalizací, hromadná doprava atp. Ovšem dle nedávných ministrů i současného ministra životního prostředí není účast krajů na podpisu Vize 2020 nutná! Dalším trnem v oku je výrazná snaha posvětit minulé manažerské kroky parku a ministerstva, které vedly k budování "divočiny" a devastaci centrální Šumavy. Citujme z dopisu šumavským starostům profesora Radomíra Mrkvy: "Kůrovce nelze nechat množit a současně ho úspěšně hubit, o což se nyní pokouší správa parku. S veškerou vážností upozorňuji zejména obce, vlastnící na území parku les, že tento není ohrožen, ale již z velké části znehodnocen. Nejde o konečný stav a nelze očekávat, že by gradaci kůrovce bylo možno do pěti let utlumit." Tento výňatek vykresluje obavy odborníků o další osud Šumavy. S podpisem Vize 2020 by teoreticky mohly stoupat šance na vybudování lanovky na Hraničník, spojující lyžařský areál Hochficht s českou stranou. K tomu ředitel parku Franišek Krejčí říká: "My nemůžeme předjímat závěry posuzovatelů Natury 2000 a specialistů na EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí), protože to je v kompetenci někoho jiného." Je veřejným tajemstvím, že v téže době dostávají zpracovatelé EIA pokyn od náměstka ministerstva životního prostředí Pelce nevydávat kladné stanovisko k lanovce. Kdo tak učiní, přijde o "papíry". Jednání o Vizi 2020 se zúčastňuje jen několik vybraných starostů obcí, jejichž správní území je zcela nebo částečně pokryté Národním parkem Šumava. Kašperské Hory vlastní lesy na území parku. Ale ani starostka města Alena Balounová není na jednání zvána. To poněkud zavání neprůhlednosti a uzavřeností těchto úmluv před lidmi, kteří jsou z různých důvodů nepohodlní. Vize zmiňuje ochranná území o šířce 200 až 500 metrů. Právě tato území mají chránit cizí majetky uvnitř parku a po obvodu parku. Literární zdroje uvádějí, že kůrovec při hledání potravinových zdrojů uletí i více než 40 kilometrů (Byers). Ve větru pak pasivním letem ještě o mnoho více. Odstavec o ochranných územích je tedy nesmyslná okrasa dokumentu. I přes zmíněná negativa je snaha o uvedení Vize 2020 do života velmi přínosná. Ukazuje, že ministerstvo životního prostředí vnímá potíže obcí a obyvatel Šumavy a snaží se přispět k jejich řešení. Jitka Marková

Holoseče jsou špatné

Téměř neuplyne týden, aby v novinách nevyšel nějaký článek paní Jitky Markové, ve kterém tato paní kritizuje Národní park Šumava a ekology. Její texty jsou velmi podobné článkům hlavního odpůrce národního parku a propagátora výstavby sjezdovek senátora Tomáše Jirsy. Naposled napsala paní Marková kritiku 7. ledna do MF DNES. Dříve napadala národní park za to, že netěží kůrovcem napadené stromy ve vysokohorských oblastech, ponechaných divoké přírodě. Nyní jej naopak kritizuje, že v nižších polohách, kde je to povoleno, proti kůrovci zasahuje, těží dřevo a vytváří holiny. Údajně jsou holiny daní za vznikající divočinu. Ale neříká, že pokud by se proti kůrovci zasáhlo dříve, vznikly by holiny také a mnohem horší. Déšť by totiž na nejvyšších horských hřebenech na holinách rychle spláchnul tenkou vrstvu těžbou obnažené lesní půdy, zatímco ponechané padlé stromy zde půdu chrání. Není vinou Františka Krejčího, současného ředitele parku, že na Šumavě orkán Kyrill pokácel takové množství stromů. Lesy v nejvyšších polohách větru těžbou otevřel jeho předchůdce Ivan Žlábek. Současné vedení národního parku pak nemělo volbou mezi dobrým a špatným řešením, ale mezi špatným a ještě horším. Rozhodně by se však pracovníci správy parku měli snažit omezit rozsah holin i v nižších polohách na minimum tak, aby zabránili šíření kůrovce mimo národní park a jinde od plošné těžby v tuto chvíli upustit. Pro les je napadení kůrovcem skutečně menší zlo než velké vykácené holiny. Jaromír Bláha, Hnutí DUHA