Po hranici tří států k malebnému jezeru

14.09.2009

Autor: RADOVAN HOLUB Odkaz: http://www.idnes.cz/ Oblast: Celostátní deníky

Tip na výlet

My, západočeští patrioti, máme k východní Šumavě trochu dvojaký vztah. To co je za Modravou už totiž jaksi není "naše". Nuže, překročme hranice, protože uvidíme památné místo, Trojmezí, kde se česká Šumava stýká s německou a rakouskou. Ano, Šumava patří třem státům a každý z nich má trochu jiné představy o její budoucnosti. Němci prosazují kvalitní turistický ruch, Rakušané rehabilitační centra a kongresovou turistiku a Češi čistou přírodu, natur pur. Ale zpět k našemu výletu: zaparkujeme nad Novou Pecí u východiště značených cest (můžeme parkovat i dole v obci). Vyjdeme nejprve po červené značce, která nás dovede ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Odtud pokračujeme po zelené k sezonnímu kiosku na Říjišti a odtud po modré vzhůru na státní hranici k hraničnímu kameni 1/10. Až k hranici je možno jet i na kole. Cestou uvidíme až neuvěřitelně velké plochy rezavějících (usychajících) lesů. Přestože jsou tu klidová území cenných biotopů, uvidíme všude kolem kanálu pracovat lesní techniku. Panika z neočekávané expanze kůrovce zasáhla letos i do bezzásahových představ správy Národního parku Šumava. U hraničního kamene 1/10 je jednak hraniční přechod do Rakouska a také tu vede po hraničním chodníku důležitá cesta po evropském rozvodí Labe-Dunaj. Zároveň je to historická "zlatá stezka". Novodobá zlatá stezka je replikou historické obchodní stezky zlatokopů a je plná historických a přírodních pamětihodností a výhledů na Alpy. Byla otevřena v roce 2007, má délku 660 km, prochází mj. bavorskou a českou Šumavou po již existujících trasách v hřebenových partiích (informace na www.goldsteig.de). V celé této oblasti Šumavy probíhají už od devadesátých let prudká politická klání. Nedaleko hraničního kamene 1/10 se jednak bojuje o to, jak se bude zasahovat proti kůrovci v českých parkových lesích přiléhajících k rakouským hospodářským lesům, jednak o lanovku a odjezdovou trasu, spojující českou Šumavu s vyhlášeným rakouským ski areálem Hochficht. Nyní se dáme západním směrem po hraničním chodníku (červená značka) a po zhruba třech kilometrech přijdeme na nejvyšší horu české Šumavy Plechý (1378 m). Dole pod námi je Plešné jezero, chráněné 290 m vysokou stěnou. Celá oblast jezera je impozantním skalním amfiteátrem. Rád sem chodil básník Adalbert Stifter. Nedaleko odtud má nad jezerní stěnou svůj obelisk. Julius Mařák v roce 1890 jezero namaloval. Maximální hloubka je 18,7 metru. Koncem 18. století se stalo akumulační nádrží pro plavení dřeva. Dnes kar Plešného jezera patří ke klidovému území TrojmeznáSmrčina a navazuje na Státní přírodní rezervaci Trojmezná. V roce 1997 povolila správa národního parku natáčet na Plešném jezeře film Jezerní královna. Skončilo to porušením hráze a vodní květeny. Další pamětihodností na našem výletu je samotné Trojmezí, tedy místo, kde se stýkají tři státy a stojí tu velký historický hraniční kámen ve výšce 1321 m. Z Trojmezí pokračujeme po hranici mezi českou a bavorskou Šumavou na Třístoličník (1311 m). Na německé straně je stylová restaurace smožností venkovního posezení. Z Třístoličníku dojdeme nejlépe do Nového Údolí kolem Rosenauerova pomníku a Rosenauerovy nádrže. Je možné sejít i na bavorskou stranu do Haidmühle (pohodlnější cesta) a přejít odtud do Nového Údolí. V Novém Údolí sedneme na vlak a vrátíme se zpátky údolím Studené a Teplé Vltavy do Nové Pece. Trať vede krásnými partiemi přes Stožec a kolem Mrtvého a Vltavského luhu. Měli bychom stihnout vlak v 18.06. Přestupujeme v Černém Kříži na vlak směr České Budějovice. Výlet zabere celý den, ale patří mezi nejkrásnější na Šumavě. To, že tu spory o bezzásahová území, zóny a způsob hospodaření v lese neberou konce, je jen jakousi lidskou kaňkou na tisícileté evoluci přírody. Stáří místní plekenštajnské žuly s vyšším obsahem hliníku a fosforu je odhadováno na 316 milionů let.