Vedení Plzeňského kraje podpořilo Petici za zdravou Šumavu

11.09.2009

Název zdroje: Regiony24.cz Datum vydání: 11.09.2009 Nadpis: Vedení Plzeňského kraje podpořilo Petici za zdravou Šumavu Oblast: WWW - Domácí zprávy Odkaz na plný text článku: http://www.regiony24.cz/11-64519-vedeni-plzenskeho-kraje-podporilo-petici-za-zdravou-sumavu

Představitelé Plzeňského kraje podpořili podpisy Petici za zdravou Šumavu iniciovanou hejtmanem Jihočeského kraje Jiřím Zimolou (ČSSD). "K problematice kůrovce na Šumavě zaujímáme obdobné stanovisko jako předchozí vedení Plzeňského kraje, které je shodné i s názorem představitelů Jihočeského kraje. Vzhledem k tomu, že se kůrovcová kalamita na Šumavě neustále rozšiřuje, koná se v současnosti řada jednání, při kterých vedení obou krajů požaduje důraznější zásah proti kůrovci," řekl Petr Smutný, krajský radní pro oblast životního prostředí a zemědělství. Součástí kampaně je i petice. Radní Smutný vyzývá veřejnost, aby se zapojila a svými podpisy podpořila záchranu Šumavy. Podpisové archy petice jsou k dispozici ve vstupní hale Krajského úřadu Plzeňského kraje ve Škroupově ulici v Plzni. Lidé tak mohou prostřednictvím petice apelovat na vládu a parlament ve věci ochrany přírodních hodnot lesů v Národním parku Šumava a požadovat na základě závěrů expertní komise zastavení rozšiřování bezzásahových území v Národním Parku Šumava. V petici se mimo jiné usiluje o to, aby vedení parku opustilo ideologii "divočiny," která neodpovídá středoevropskému prostoru. Dalším bodem petice je zajištění přístupnosti návštěvníkům do větší části parku a zvýšení jejich bezpečnosti. Obcím na území národního parku by vedení parku nemělo bránit v jejich přiměřeném rozvoji. Národní park by pak měl zůstat pod veřejnou odbornou kontrolou se silnými pravomocemi. Rozšiřování kůrovce ze Šumavy do dalších oblastí se brání ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Nebezpečný brouk kůrovec - lýkožrout smrkový, by měl letos podle odhadů napadnout na Šumavě zhruba 230 tisíc krychlových metrů dřeva, které před dvěma léty vesměs padlo za oběť ničivé vichřici Kyrril. "Víme dobře, že se nám kůrovec nešíří ven za hranice národního parku, máme zaveden integrovaný systém ochrany lesa, jehož součástí je permanentní monitoring vývoje kůrovcových populací. V 99 procentech případů se kůrovec ven nešíří, dvě ohniska výskytu leží na hranicích národní parku a tam můžeme říkat, že několik jedinců kůrovce přelétlo mimo národní park," informoval Krejčí. Dodal, že pracovníci parku dělají vše pro to, aby se z těchto ostrovů divoké přírody nešířil kůrovec ani uvnitř národního parku. "V současné době se na území národního parku nachází sedm a až osm větších ohnisek výskytu aktivních kůrovcových stromů," uvedl Krejčí. Ve všech případech jde o plochy zničené Kyrrilem. Největší kůrovcové ohnisko se nachází v okolí Plešného jezera, další v oblasti Trojmezné, Polomu, Modravských plání, Modravských slatí, nebo poblíž Černé hory u pramenů Vltavy. Jednou z možností, jak bojovat proti kůrovci, je nasazení houbové infekce, která napadá a likviduje populaci lýkožrouta smrkového. Poprvé byla entomopatogenní houba Beauveria bassiana aplikována na Šumavě v polovině srpna 2007 a každým rokem se zvyšovala rozloha území, kde se tato nová metoda používala. Loni takto správci parku ošetřili 15 tisíc krychlových metrů dřeva, letos houbu aplikují na 25 tisíc krychlových metrů dřeva. "Úspěšnost použití houby při hubení kůrovce se loni pohybovala různě na různých lokalitách. V některých případech dosáhla úspěšnost 92 procent, nejčastěji to bylo 70 až 60 procent a někde dokonce jen 30 procent," uvedl Krejčí. "Letos budeme už mnohem lépe vědět, jak je nově vyvinutá metoda účinná, a zda se hodí k zaregistrování jako oficiální metoda ochrany smrkového lesa ve středoevropských podmínkách," dodal Krejčí. Správci Národního parku Šumava obhajují metodu obnovy lesa napadeného kůrovcem, který si pomůže sám vlastními silami. Vedení parku argumentuje tím, že na 800 hektarech lesa, kde v důsledku kůrovcové kalamity zůstaly jen uschlé stromy, vzniká životaschopný les. Nejlépe patrná je tato obnova lesa v nejstarší bezzásahové zóně v okolí Březníku, kde mezi uschlými stromy rostou desetitisíce mladých smrků vyrostlých ze semen starých stromů. Živiny a dobré podmínky pro život jim dodávají popadané stromy. Tato přirozená obnova lesa trvala v okolí Březníku 15 let.