Situace na Šumavě vyžaduje krizové řízení

31.08.2009

Název zdroje: Táborský deník, Vyšlo také v: Českobudějovický deník, Českokrumlovský deník, Jindřichohradecký deník, Písecký deník, Prachatický deník, Strakonický deník

Datum vydání: 31.08.2009

Nadpis: Situace na Šumavě vyžaduje krizové řízení

Strana: 5

Rubrika: JIŽNÍ ČECHY - PUBLICISTIKA

Autor: JITKA MARKOVÁ

Ročník: 18

Číslo: 203

Náklad: 252466

Odkaz: http://taborsky.denik.cz/

Oblast: Regionální deníky - Jihočeský kraj

 

České Budějovice/Z hlavního stanu Národního parku Šumava unikla alarmující fakta. Na poradě 4. srpna ve Vimperku bylo konstatováno: "Současná výše nahodilých - kůrovcových - těžeb v rámci správy Národního parku Šumava je alarmující. K 31. červenci je vytěženo 74 000 m ł . Bude- li pokračovat gradace populace lýkožrouta ve stejném rozsahu jako dosud, může v nejohroženějších územích naplnit parametry živelní události. Jako příčinu této situace shledáváme rozhodnutí o ponechání asi 140 000 m ł dřeva po orkánu Kyrill v tzv. speciálních managementech, odkud se populace lýkožrouta po přerojení rozšiřují do kůrovcově zásahových území, na což musíme reagovat zvýšením nahodilých - kůrovcových těžeb. Dalším zdrojem šíření jsou pravděpodobně kůrovcově bezzásahové I. zóny a management A s červenou mřížkou, kde nemáme působnost účelně proti lýkožroutu zasahovat."

Historický exkurs

Vraťme se trochu zpět. V březnu 2007 vydalo Bursíkovo ministerstvo životního prostředí rozhodnutí, jímž změnilo jednotný režim péče o lesní porosty ve II. zónách v režim tzv. diferencovaný. Zatímco do té doby se podle lesního zákona asanovalo veškeré kalamitní dřevo včetně dřeva kůrovcového, nyní se asanuje jen jeho část. Obce i sdružení Šumava 21 již tehdy považovaly Bursíkovo rozhodnutí, jímž nepovoluje asanaci v částech II. zón (tzv. management A) a ruší uniformní aplikaci lesního zákona ve II. zónách, za nezákonné. Například obec Stožec namítala, že považuje tuto formu managementu za snahu o prosazení bezzásahového režimu, jenž povede k nekontrolovanému šíření kůrovce na další území, a tím i ke zvýšení nahodilých - kalamitních - těžeb a k neúměrnému nárůstu holin. Faktické rozšíření bezzásahových zón dále vnímá jako jinou formu rozšíření prvních zón, tudíž za obejití zákonného postupu (pozn. s rozšířením bezzásahového území musí souhlasit obce na území parku).

Byrokracie kvete

Rozhodnutí ministra Bursíka obsahuje i další nařízení. Územní pracoviště, například lesní správa Stožec, musí hlásit na správu Národního parku Šumava jednotlivé kůrovcové stromy. Pak čekají na zaevidování žádosti, která je následně postoupena k dalšímu řízení, které má nebo nemázásah - asanaci - povolit. Tento "schvalovací" proces trvá samozřejmě přinejmenším několik týdnů. Vzhledem k tomu, že vývoj lýkožrouta smrkového trvá sedm až jedenáct týdnů a napadené stromy jsou zpravidla identifikovány až během vývojového cyklu larev, tyto administrativní úkony dávají zelenou k hromadnému šíření kůrovce na další stromy, a tím k rozšiřování kůrovcového ohniska.

Co zbylo po Kyrillu

Po orkánu Kyrill v lednu 2007 mělo v parku zůstat neasanováno asi 140 000 kubíků kalamitního dříví. Bylo tu ale ponecháno přinejmenším dvakrát tolik. Kalamitní dříví zajišťuje podmínky pro gradaci kůrovce, a to s maximem ve druhém a třetím roce po kalamitě. Staleté vědomosti lesníků se naplňují. V tomto roce bude v národním parku, za cenu holin, vytěženo nejvíce kůrovcového dřeva v historii. Kůrovec je tak přemnožen, že situace se stává nezvladatelnou.

Není již pozdě?

Obce na území parku podaly žalobu na ministerstvo životního prostředí a exministra Bursíka za množství protiprávních rozhodnutí z roku 2007. Projednávána bude nejspíše začátkem roku 2010. Policie ČR a státní zastupitelství šetří žalobu na škody na životním prostředí suché Šumavy, kterou odborné posudky vyčíslují na desítky miliard. Otázkou je, zda není pozdě a zda veškeré tyto aktivity budou schopny zajistit adekvátní péči o ekosystémy Národního parku Šumava. Nezasahování proti kůrovci může mít velmi tragické důsledky na šumavské ekosystémy, na biodiverzitu (biologickou rozrůzněnost), ale i na hmotné zabezpečení tamních obyvatel a příjmy obcí. I v bavorském národním parku, kde v současnosti také masivně zasahují, aby před kůrovcem ochránili národní horu Falkenstein, se ukazuje, že nezasahování v konečném důsledku znamená mnohem více škod než včasné asanační zásahy u jednotlivě napadených stromů a na malých kůrovcových plochách.

Sousedé: vaše věc

Rozvířená diskuse kolem NP Šumava je tématem i u sousedů. "Sledujeme polemiku velmi pozorně," řekl pasovskému deníku PNP Karl Friedrich Sinner, vedoucí NP Bavorský les. Obavy, že by eventuální změny režimu českého parku mohly mít vliv na bavorský park, ale nemá. V klíčových otázkách musí samostatně rozhodnout příslušná vláda, i když prý jistě také přihlíží k tomu, co dělá soused. " Do diskusí se Sinner nechce v žádném případě míchat," pokračuje PNP. "Stav, kdy se uvnitř Česka vykrystalizovaly rozdílné názory, si musejí sousedé sami vyřešit," cituje list Sinnera. On sám by prý mohl zprostředkovat jen své zkušenosti s kůrovcem v Bavorském lese, jak už také udělal při tiskové konferenci v Praze. Pro PNP pak zopakoval, že v bezzásahových zónách bavorského parku se zvýšila biodiverzita a kůrovcové holiny neuškodily turistice.