Národní park Šumava

25.08.2009

Název zdroje: ČT 24

Datum vydání: 25.08.2009

Nadpis: Národní park Šumava

Pořadí: 1

Relace: Interview ČT24

Autor: Neuveden

Moderátor: Daniela Drtinová

Oblast: Televize

Moderátor Na Šumavě je kůrovcová pandemie a situace vyžaduje krizový plán, takové strašidelné zprávy, informace a scénáře se ozývají z jižních Čech. Je to pravda? Hostem dnešního Interview je ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava František Krejčí, vítejte.

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Dobrý den.

Moderátor Máte u vás kůrovcovou pandemii, pane řediteli?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Nemáme kůrovcovou pandemii, spojení těch dvou slov je trošku podivné.

Moderátor Proč?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Pandemie je slovo, které se používá v úplně jiném oboru a musela by to být nějaká nákaza, která zachvátí celý svět.

Moderátor To by asi svět nebyl rád, kdyby váš kůrovec napadl celý svět a lesy v okolí.

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Sice kůrovec doprovází smrky asi posledních 300 milionů let, ale opravdu smrk není rozšířen po celém světě a ten šumavský kůrovec je opravdu lokální záležitost.

Moderátor Ale abychom to nezlehčovali, asi nemůžete říct, že u vás na kůrovce nenarazíte. Jak moc dramatická ta situace je nebo není, když se mluví o tom, že je nejhorší za posledních 50 let?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Na Šumavě je dneska stav, kterému říkáme zvýšený stav kůrovce, tento stav není poprvé na Šumavě, v letech 96, 97 už Národní park tento stav zažíval a vzhledem k tomu, že jsme druhý rok po Kyrillu, tak je to spíš očekávaný stav.

Moderátor Takže žádné drama?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Žádné drama.

Moderátor Na Šumavě je za 5 minut 12, vedení Národního parku má však zřejmě zimní čas, zvažuji, že kvůli kůrovci vyhlásím stav nebezpečí, to jsou slova hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly. Situaci zkoumalo 12 krajských expertů, opravdu žádný stav nebezpečí a žádný krizový plán není třeba? Podle expertů jsou ta vaše bezzásahová opatření, podle nich jsou neúčinná a mají jen výzkumný charakter.

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Tak experti se zabývali tím územím, kde my zasahujeme proti kůrovci a nezabývali se tím územím, která jsou ponechávána v bezzásahovém režimu. To znamená, že se dá říci, že my máme určitý diferencovaný přístup v péči o lesy v Národním parku Šumava a to bylo vlastně předmětem posuzování té expertní skupiny.

Moderátor Žádný krizový plán není třeba, trváte na tom?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Trvám na tom, protože tento stav, který jsme, jak jsem říkal, očekávali. Zpracovali jsme metodický pokyn na 3 roky po Kyrillu a my jsme teď v tom druhém roce po Kyrillu a všechna ta opatření, která se připravovala, se dají shrnout do takového názvu integrovaný systém ochrany lesa a tím se řídíme už druhým rokem.

Moderátor A ta opatření, která se připravovala, tak se také realizují?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Samozřejmě.

Moderátor. Jaká to jsou?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Tak asi nejúčinnější metodou, kterou jsme hledali, bylo spojení několika metod dohromady, to znamená, že jsme vytvořili takzvaný systém integrované ochrany lesa. Není to běžný systém v České republice, protože se většinou lesníci spoléhají na kácení stromů, ale my máme další 3 metody, kde se snažíme toho kůrovce odchytat nebo ho zahubit ještě dřív, než se dostane do těch stojících aktivních kůrovcových stromů.

Moderátor Proč je tedy kůrovec hlavně na Šumavě, když ta opatření děláte a jsou tak účinná a ostatní, vlastně ty sousední lesy vám v uvozovkách nadávají, že šumavský kůrovec nalétává na jejich porost?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: To je spíš klišé než pravda. Kůrovec není jenom na Šumavě, kůrovec je jednak v celých Čechách a v celé střední Evropě, velké problémy má Polsko, Slovensko a je to stav po tom Kyrillu, který tyto středoevropské lesy v roce 2007 významně poškodil.

Moderátor Trochu to vypadá, že existuje speciální druh šumavský kůrovec, tak to popíráte?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Samozřejmě.

Moderátor Taky se podle krajských expertů dělají jistá opatření jen podél cest, aby to bylo vidět, ale uvnitř lesa se nic podstatného neděje.

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: To jsem slyšel také, ale je to samozřejmě nesmysl. Možná, že by ti šumavští experti měli přijít do těch lesů teď, 6 týdnů po tom, co napsali tu zprávu nebo co navštívili Šumavu.

Moderátor Něco se změnilo za těch posledních 6 týdnů?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Teď kulminují práce při ochraně lesa v NP Šumava, protože vrcholí kůrovcová kalamita, respektive kůrovcová situace v NP Šumava, to znamená, že objem, kdy se zpracovávají stromy napadené kůrovcem, je teď největší.

Moderátor Proč se tedy s krajem a s hejtmanem nemůžete dohodnout na tom, co se má dělat, aby se veřejnost neděsila, že necháváte sežrat české lesy broukem?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Proč? To opravdu nevím, protože já se snažím informovat partnery v regionu seč mohu. Možná, že bychom mohli tu informovanost obou hejtmanů ještě zlepšit, zdokonalit, aby věděli třeba každý týden, co se v Národním parku dělá.

Moderátor Snažíte se tedy i vy sám o tu komunikaci?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Samozřejmě, bylo to i takové moje krédo, že zlepším komunikaci v regionu, když jsem se před 2,5 lety vracel, ale samozřejmě na tu diskusi musí být dva.

Moderátor A na té druhé straně vám chybí partner ochotný k diskusi?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Nemohu říct, že by mi chyběl partner, ale já komunikuje hlavně s doktorem Stránským, který zastupuje Jihočeský kraj v radě Národního parku a pan doktor Stránský není specialista na lesy, na kůrovce, spíš se dá říct v současné době, že je specialista na rozvoj cestovního ruchu, když to tak pojmenuju nebo regionální rozvoj, ale k těm lesům se dostáváme i po několikahodinových diskusích stejně na stejná místa, to znamená, že pan doktor Stránský stále neuznává to, že by přirozenou součástí měly být plochy se soušemi v NP Šumava.

Moderátor Pokud hejtman vyhlásí stav nebezpečí, co by to znamenalo?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Pravděpodobně bychom se museli sejít, vytvořila by se nějaká komise nebo krizový štáb a pravděpodobně by bylo prověřováno to, jestli my jako příslušný správní úřad konáme všechny povinnosti, které v té věci konat máme a pravděpodobně bychom v širší míře mohli využít zrychlené zadávání veřejných zakázek na práce v lese.

Moderátor Byl by to problém pro les?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Neumím si představit v této době, že by to byl problém, nehledě na to, že z části tento zrychlený systém už používáme, protože my máme nějaké dříví zpracované, nějaké vyznačené a na veškeré vyznačené dříví máme dneska nasmlouvané dodavatelské vztahy, na tu těžbu a to vyvážení těch lesů, toho dřeva, to všechno máme nasmlouváno.

Moderátor Takže by se stavem nebezpečí nic v praxi nezměnilo?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Já si myslím, že ne.

Moderátor Na druhou stranu to, co lidé občas na Šumavě vidí, je děsivé samo o sobě, ty souše a holiny místo lesů. Podle vás je to jen laický pohled?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Tak esteticky to není hezký pohled, když se někdo dívá na souš, i když jsou fotografové, kteří se zabývají černobílou fotografií a umí z toho vyrobit hezké snímky a mě osobně taky nijak netěší pohled na souše, nicméně je to součást přirozeného vývoje lesů v horských smrčinách na Šumavě a bez toho, aniž bychom se museli na toto dívat, si neumím Národní park představit.

Moderátor Nová zpráva z podvečera, taky Lesy České republiky si stěžují na to, že šumavský kůrovec nalétává na jejich lesy a snaží se zničit jejich porosty, tisíce jich odchytly, podle těch zpráv.

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Tisíce kůrovců?

Moderátor Netroufám si přesně říci to číslo, ale Lesy ČR mluvily o tom, že tisíce lapačů odchytly kůrovce, opravdu do detailů vám to neřeknu, kolik se těch brouků chytlo.

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Tak já si opravdu dávám záležet na komunikaci nejenom s partnery uvnitř Národního parku, ale i okolo Národního parku a se všemi správci lesů v okolí NP jednáme a každý náš hajný, který sousedí se sousedním hajným, musí být v kontaktu, aby se právě ta případná opatření plánovala a prováděla společně nebo po dohodě.

Moderátor Já tomu nerozumím. Je to tedy politika podle vás nebo co je za těmi prohlášeními?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Já opravdu nevím. Možná, že jsou to obyčejné lidské obavy o osud Šumavy, protože opravdu to není tradiční věc na území ČR, protože my se snažíme být moderním evropským národním parkem, doufám, že evropsky certifikovaným, takže si musíme asi jako Češi zvyknout na to, že konečně uvidíme les ve svých přirozených projevech. Pravděpodobně jsme na to za posledních 100, 150 let jako národ zapomněli.

Moderátor A podle vás ty obavy nejsou na místě, vy jste kompetentní osoba na svém místě a děláte přesně to, co ten les potřebuje?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: No, to by měli radši posuzovat jiní. Osobně si myslím, když horské smrčiny a jejich ekologie, evoluce je moje celoživotní hobby, tak tu práci dělám rád a zatím moji nadřízení jsou s mojí prací spokojení.

Moderátor Vaše dřívější slova: Plochy se soušemi vytvoří dnes 2% výměry lesa Národního parku. Za 18 let existence parku kůrovec v bezzásahových územích usmrtil asi 1900 hektarů lesa, jehož celková výměra je 68 tisíc hektarů. Ze zmíněné napadené části však park loni převedl 800 hektarů zpět do kategorie lesních ploch, protože tato část už se stačila zmlazovat, to znamená, že je tam dost mladých stromků. Z čeho vycházíte?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: My děláme svoje měření, docela podrobná měření, metody, které používáme, jsou světově uznané metody a srovnáváme své údaje i s Národním parkem Bavorský les a zjištění, ke kterým jsme došli v posledních dvou letech a hlavně loni, nás vlastně ubezpečují o tom, že to původní poslání národních parků, na Šumavě se o Národním parku mluví už od roku 1911, že byla správná, že opravdu musí být významné části Národního parku ponechány svému osudu. A hlavně v těch horských smrčinách je to vlastně nabíledni, že na každém kroku, když tam dneska turisté mohou chodit, vidí na vlastní oči to, že ta nová fáze, nová obnova lesa, že probíhá, že to nalétávání nových jedinců smrku je tam vidět na každém kroku, v těch částech, které jsou ponechávány bez zásahu.

Moderátor Ano, přesto někteří tvrdí, že právě ten bezzásahový systém vede k fatální devastaci Šumavy, ono to zní logicky. Proč nechcete pokácet, někteří vám to tedy vyčítají, proč nechcete pokácet a odtěžit ty kůrovcem napadené stromy? Ono je to asi logické, že z těch napadených, když tam leží a nikdo je neodtěží, tak nalétávají na ostatní zdravé stromy.

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Musíme to rozdělit na 3 typy péče o lesy Národního parku. Máme jasně vymezená území, kde se stojící kůrovcové stromy nekácí, ponechávají se svému osudu a to jsou ty přírodní horské smrčiny, které jsou předmětem ochrany přírody, stejně jako přírodní procesy v nich probíhající. Pak máme 9% Národního parku, které tvoří takzvaný přechodový režim, kde můžeme zasahovat proti kůrovci jen nedestruktivními metodami a pak máme zbytek území Národního parku Šumava, které tvoří cca 75% výměry lesů NP Šumava, kde naopak zasahujeme proti kůrovci daleko intenzivněji než v té přechodové zóně, to znamená i destruktivními metodami.

Moderátor A proč tedy neodtěžíte ty z té první zóny, kde je teď podle těch vašich metod necháváte vlastně ležet ladem a podle některých ten kůrovec nalétává odtamtud na zdravé stromy jinam?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: To je právě to, co se snažím neustále vysvětlovat, co jsem zpátky na Šumavě v té své funkci.

Moderátor Tak to zkuste ještě jednou.

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Jde o to, že opravdu předmětem ochrany přírody není jenom nějaký zakonzervovaný stav skupinky starých stromů, ale předmětem ochrany přírody je opravdu i ten vlastní přírodní proces, vývoj těch přírodních společenstev, které jsou v Národním parku v těch jádrových a v prvních zónách. To znamená, že kdybychom zasahovali v těchto prvních zónách nebo v těchto jádrových územích, tak bychom přímo poškozovali předmět ochrany přírody, přerušili bychom ten přírodní vývoj v těchto ekosystémech a vlastně bychom nedostáli tomu slibu, který jsme si dali, když Národní park vznikal.

Moderátor Má to nějaký význam pro ten budoucí les, to co vyrůstá na té sušině?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Samozřejmě, vědci jak v našem Národním parku, tak i v dalších národních parcích Evropy toto monitorují už po desetiletí a stále se ukazuje, že to je pro horské smrčiny ta nejlepší cesta, nejlepší management je nechat svému osudu, protože člověk nic lepšího než příroda v pásmu horských smrčin nevymyslí.

Moderátor Takže rozumím tomu dobře tak, že kdybyste vlastně odtamtud, když to řeknu laicky, odtahali ty suché stromy, takže by tam vlastně nebyla živina v té půdě, že by vyrostly stromy zase slabé a tím bychom ten problém odkázali dalším, budoucím generacím?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Definujete to docela přesně, opravdu dochází k tomu a máme k tomu některé doklady na Šumavě do dneška, když například v Židovském lese před 160 lety jejich tehdejší majitel ten prales vykácel, odvezl všechno dříví prodat do Německa a opustil tu plochu, tak do dneška tam není úplně vytvořen ten cílový stav lesa, který je předmětem ochrany přírody v celém zbytku jádrových území Národního parku. Opravdu, kácí-li se v horských smrčinách, dochází k degradaci toho vlastního ekosystému.

Moderátor Co řekl expremiér Miloš Zeman, podle něj by se měl Národní park Šumava zrušit s tím, že jde o přírodě nebezpečný podnik, který nechává ležet ladem stovky hektarů napadených stromů. Taky prohlásil, že podá trestní oznámení na vedení parku i na ministra životního prostředí. Už to expremiér udělal, čelíte trestnímu oznámení?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Já myslím, že se připojil k trestnímu oznámení, které loni podal pan Vicena na staré nové vedení Národního parku, na Inspekci životního prostředí a na ministerstvo a myslím si, že v současné době k tomu ještě zpracováváme nějaké vyjádření v rámci toho vyšetřování toho původního trestního oznámení.

Moderátor Takže to trestní stíhání běží, jestli nebylo třeba zastaveno?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Poslední informace nemám, ale myslím si, že opravdu ty věci, které jsem slyšel a četl v tom původním oznámení pana Viceny, že to byly věci, které byly úplně mimo reálný život.

Moderátor Takže vy jste třeba vyslýchán nebyl, kvůli kůrovci v lese?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Ne, zatím ne.

Moderátor Jak to řeší sousedé, také nezasahují, co Rakušané? Ti si stěžují nebo jednou si také stěžovali, že český kůrovec ze Šumavy likviduje jejich porosty.

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Tak NP Šumava, ostatně jako zatím všechny národní parky v České republice leží na státní hranici. My sousedíme s Rakouskem a Bavorskem, v Rakousku jsou našimi sousedy vlastně klášterní lesy z klášteru Schlegel, cca 15 kilometrů máme společné hranice a tam jsme loni uzavřeli na úrovni Správy a klášteru Schlegel určitou dohodu a teď čekáme na uzavření dohody o ochraně lesa mezi ministry životního prostředí Rakouska a ČR.

Moderátor Takže teď to není v nějaké takové fázi, že by Rakušané chtěli náhradu škody za zničené lesy, jednu dobu se i o tomto hovořilo?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: To se o tom právě jenom hovořilo a oficiálně Rakušané ani loni, ani v minulých dvou letech náhradu škody nechtěli.

Moderátor A jak to dělají oni, také nezasahují?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: V Rakousku není národní park, v Rakousku jsou právě hospodářské lesy až ke státní hranici a my jsme po dohodě s úředníky z Lince a se zástupcem kláštera Schlegel domluvili speciální režim, rozdělili jsme si tu hranici na 4 úseky a přesně podle té dohody postupujeme a na jejich straně se opravdu kácí až ke státní hranici.

Moderátor A teď žádné stížnosti nejsou?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Pokud vím, tak ne. Ta spolupráce tak jak jsme ji nastavili běží, společné pochůzky na státní hranici taky, tak zatím jsem žádnou stížnost od svých kolegů nedostal, ani mi nikdo nepsal, nemailoval, tak nevím, že by byly stížnosti.

Moderátor A to, že oni kácí až ke státní hranici, to je nějaký problém?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Může to být problém z toho důvodu, že když se odkácí, vytvoří se porostní stěna ve vrcholových partiích Šumavy, tak pak následné působení větru samozřejmě nám bude způsobovat polomy, ale zase na druhou stranu v těch místech, kde je dneska první zóna, tak tam významné škody vznikat nebudou, protože z části už i vlastně tyto plochy poškodil právě orkán Kyrill.

Moderátor Co říkáte tvrzení jihočeského hejtmana, že máte tajné směrnice, podle kterých prostě na některých částech lesa nehospodaříte, existují takové tajné směrnice?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: To nevím, o čem mluví. Já zase jsem ten typ ředitele, který právě nic netají, všechno se snažíme provádět transparentně, o všem informovat, dokonce máme i webový odkaz kůrovec v roce 2009, který každé pondělí aktualizujeme, tak nevím, o kterých směrnicích pan hejtman mluví.

Moderátor Lesy ČR letos rozmístily v lesích na 370 tisíc lapáků, zatímco loni jich položily 210 tisíc. Lapák je položený kmen stromu přikrytý větvemi, který slouží k nalákání kůrovce, pak je kmen z lesa odvezen a kůrovec zničen. Tato metoda se využívá více než 200 let. Modernější metody nejsou?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Samozřejmě jsou modernější metody, například používání lapačů, my používáme dokonce i bariéry lapačů. Původně byl lapač používán spíš jako monitorovací zařízení, ale my ho používáme i k odchytu kůrovce a to právě v územích, kde vylítá z těch bezzásahových zón.

Moderátor V čem je změna nebo modernizace?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Změna je v tom, že se jednak nemusí kvůli tomu odchytávání kůrovců kácet stromy a jednak ten strom, když ten lapák nalítne těmi jednotlivými kůrovci, může jich tam být třeba 2 tisíce, 6 tisíc, různé množství těch kůrovců, kteří nalítnou na ten kmen, tak vyčerpají kapacitu toho kmene de facto, pokud je to klasický lapák a lapák se musí odvézt. To by znamenalo zvýšené kácení stromů ve zdravých porostech a to zase v Národním parku není naší motivací, abychom zvyšovali zbytečně těžby. Proto přednostně používáme nedestruktivní metody odchytávání toho kůrovce.

Moderátor To je?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: To jsou ty lapače, musím říct, že používáme ještě v některých částech Národního parku otrávené trojnožky, které jsou trošku efektivnější než lapáky a zároveň se snažíme zamořovat ohniska kůrovce houbovým patogenem, tou houbou, která vlastně může působit velmi silným tlakem na to, že ten kůrovec vlastně nedokončí vývoj nebo ani neopustí to vlastní ohnisko.

Moderátor To je ta houba Beauvaria basiana a je účinná? Vědci si od toho hodně slibovali, přesto letos ta kůrovcová kalamita je, říká se, nejhorší za posledních 50 let, i když s ohledem na orkán Kyrill. Ale je tedy ta metoda účinná, už to máte nějakým způsobem vyzkoušené, podložené?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Já bych chtěl jenom připomenout, že není nejhorší za posledních 50 let, říkal jsem, že už to zažíváme za existenci Národního parku podruhé. Ale právě podle mě, kdybychom nepoužívali tento integrovaný systém ochrany lesa, tak by se toho kůrovcového dříví v těch zásahových zónách zpracovávalo daleko více, možná jednou, až 1,5x tolik, než zpracováváme letos.

Moderátor Tato metoda je opravdu velmi moderní, jak ta houba ničí kůrovce, ona na něm parazituje, jak to funguje?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Protože to je houba, která se vlastně rozmnožuje na rozpadající se biomase, když to tak řeknu, může napadat rozpadající se biomasu různých jedinců, různých druhů a vytváří celou řadu specializací a my se snažíme ve spolupráci s jihočeskými vědci využívat pouze tu houbu, která je specializovaná na kůrovce, takže ona může usmrcovat toho kůrovce ve všech jeho vývojových fázích.

Moderátor A laicky řečeno přenáší se jako infekce, přenáší ji ti kůrovci pak dál nebo jak se šíří?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Myslíme si, že jo, protože kromě toho, že my používáme několik metod jak ji do toho ekosystému dopravujeme, tak i ten kůrovec, který má na svém těle přilepeny ty výtrusy té houby, tak samozřejmě neumře hned, ale až někam dolétne a může zamořit i další ohniska toho kůrovce, kde se vlastně v těch dalších rojeních vyskytují.

Moderátor Feromonové lapače máte, jak fungují?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Feromonový lapač je zase zařízení, které využívá toho, že vlastně se využívají feromony samečků na to, aby lákaly samečky, to znamená, je to taková zrada na přírodu, že se do těch lapačů vlastně ty odparníky používají na to, aby se nalákaly samičky do toho lapače a ty samičky tam nalétávají a spadnou do toho lapače a nemohou ven a my pak pravidelně ty lapače vyměňujeme, čistíme, odebíráme toho odchyceného brouka a je to vlastně jedna z metod, která mi přijde daleko účinnější než lapáky.

Moderátor To je tedy lapač. Co se s těmi napadenými stromy děje, když leží v lese? Popište mi, jak se ta příroda regeneruje.

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Tak pokud mluvíme o těch bezzásahových územích, tak po odumření těch dospělých stojících stromů, protože lýkožrout smrkový je docela úzký specialista a nenapadá zdaleka všechny jedince smrku v těch bezzásahových zónách, tak po odumření, už vlastně druhým třetím rokem, protože na Šumavě jsou ta specifika, že některé jsou aktivní ještě ve druhém roce, tak se stávají z těch souší sterilní stromy a pak právě působí ta jejich přítomnost jako takový, dá se říct, ochranný prostředek pro zachování fenoménu prostředí těch lesů. Ještě dalších 10, 15 let až 70% vlastností toho fenoménu lesního prostředí je vlastně zachováno.

Moderátor A na konec, kůrovec je brouk, který žije v lýku a je součástí ekosystému, potíže působí jen když se přemnoží, když jím napadený strom začne schnout. Jinak působí selektivně, odstraňuje slabé stromy, brouk je schopný přemístit se i kilometry daleko, do dnešní podoby se kůrovec vyvinul na konci druhohor. Je jich na 6 tisíc druhů, je všude, s výjimkou Antarktidy. Jsou lesy v Česku tak slabé, že je má kůrovec sílu ve velkém ničit?

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Zase to je otázka spíš pro kolegy z výzkumného ústavu, kteří se zabývají sledováním reakce kulturních smrčin na jednotlivé kůrovce. Na Šumavě můžeme mluvit o tom, že tam jsou určitá rezidua, určitá setrvačnost v tom, co se způsobovalo v 50. letech těm českým lesům, vlastně těmi vzdušnými depozicemi těch polutantů z těch elektráren a z toho socialistického průmyslu. A to, aby se ten les vzpamatoval, není tak jednoduché a ta určitá setrvačnost vlastně v těch ekosystémech působí několik desetiletí i po tom, co odezní ten vlastní zdroj znečištění.

Moderátor Pane řediteli, Interview je u konce, děkuji vám, na shledanou.

František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava: Taky děkuji, na shledanou.

Moderátor Zítra se budeme s piloty věnovat situaci v ČSA, těším se na vás, na shledanou.