Experti varují: Alarmující výskyt kůrovce na Šumavě vyžaduje krizový plán

23.08.2009

TISKOVÁ ZPRÁVA (23. srpna 2009)

Experti varují: Alarmující výskyt kůrovce na Šumavě vyžaduje krizový plán (stav: červenec 2009)

Hejtman Jihočeského kraje Mgr. Jiří Zimola po dohodě s hejtmankou Plzeňského kraje MUDr. Miladou Emmerovou iniciovali v červnu 2009 expertní posouzení vybraných prostorů ve II.zónách NP Šumava, zvláště těch, kde se v roce 2008 nebo již dříve uplatnil bezzásahový režim zejména vůči kůrovci, z hlediska současného a následného kůrovcového nebezpečí a hrozícího rozšíření suchých porostů. Dvanáctičlenná nezávislá expertní skupina složená z představitelů výzkumu, správy a majitelů lesů a odborníků z Jihočeského i Plzeňského kraje za účasti pracovníků Správy NP Šumava provedla následně v červenci 2009 několikadenní terénní šetření zejména v bezzásahových a navazujících územích II.zón a nyní předkládá výsledek své práce.

Expertní skupina vypracovala závěrečnou zprávu, jejíž výsledky popsané pro jednotlivá navštívená území i Šumavu jako celek jsou alarmující.

Potvrdilo se, že - šíření kůrovce je způsobeno nejen jako důsledek větrného polomu Kyrill z ledna 2007, ale zejména masivním rozšiřováním bezzásahového území od roku 2006 a především po vzniku kalamity Kyrill - aplikovaná obranná opatření jsou kvantitativně nedostatečná a jejich účinnost nedokáže zabránit šíření kůrovce - metody ochrany proti kůrovci povolené a realizované v bezzásahových územích jsou neúčinné; aplikace entomopatogenů a antiferomonů má výzkumný charakter a pro praxi chybí jakékoliv vyhodnocení, nasazení lapačů podél cest je využíváno propagačně. Dovážení lapáků na skládky do těchto porostů je plýtváním finančními prostředky. Lapače používané v roce 2008 k obraně především na pomezí speciálních managementů efekt nepřinesly. Navazující prostory a stěny jsou buď suché nebo vytěžené. - stále nejsou v prostoru NP Šumava vnímány dané skutečnosti, že 87 % plochy lesů jsou bývalé hospodářské lesy se změněnou dřevinnou skladbou (podíl jedle a buku nedosahuje ani 10 %) a věkovou strukturou. Jinak by nemohlo dojít ke zcela chybnému rozhodnutí po kalamitě Kyrill, a to ponechání sedmi vybraných oblastí s celkovou plochou polomů 420 ha (147 tis. m3 dřeva) bez zpracování (Polom, Plesná, Ždánidla, Jelenní skok, Modravské a Weitfallerské slatě, Ćerná hora a kalamitní svážnice na Trojmezné). - stávající systém péče prosazovaný vedením NPŠ a podporovaný MŽP a ekologickými hnutími vede k fatální devastaci Šumavy, jejíž následky jsou nedozírné.

Do řady míst není novými rozhodnutími SNPŠ prakticky zajištěn přístup návštěvníků a to se týkalo i členů této expertní skupiny. Pravidelní návštěvníci tak mají možnost sledovat tento rychlý proces změny zelené Šumavy v hnědou jen z některých vrcholů a zejména v oblasti pramene Vltavy. Porovnání dvou časově navazujících dispečinkových hlášení k 10.7. a 24.7.2009 potvrzuje, že se i velmi intenzivní těžba opožďuje za rychlostí šíření napadení. Dynamika nárůstu napadení kůrovcem je za 14 dní obrovská a aktuální stav nelze charakterizovat jinak než jako kůrovcovou pandemii. Vyznačování napadených stromů a tedy i jejich opožděná asanace v územích, kde se zasahování připouští, jsou zdrojem šíření i do dosud nepostižených porostů. V rozsáhlých - ve zprávě uvedených - souvislých hraničních oblastech (vesměs bezzásahových) pokračuje rozpad kůrovcem takovým tempem, že během 2 - 5 let budou tyto oblasti bez zeleného vyspělého stromového patra smrku a to včetně nejcennějších porostů I. zón. Území s velkým zdrojem kůrovce jsou ohrožením i pro zásahová území NP Bavorský les a pro sousedící lesy náležející LČR, Kašperským Horám, Volarům a dalším. Zvláštní případ je kontaktní oblast lesů NPŠ a rakouských hospodářských lesů.

Rozsah postižení je již takový, že i na mnoha místech kde se zasahuje, nelze již proces rozpadu aktuálně zastavit, ale jen za cenu rozsáhlých holin tlumit. Pokračující plošný rozpad porostů vlivem kůrovců determinuje další vývoj na staletí (v NPŠ ale i NPBL je doloženo, za dobu existence parků, historicky nejvyšší zastoupení smrku ve vznikajících porostech) a zcela mění krajinný ráz oblasti.

Informace podávané veřejnosti vedením NPŠ nevystihují již dlouhou dobu skutečnou situaci nebo jsou dokonce s ní v zásadním rozporu.

Dosavadní vývoj ale i zjištění expertní skupiny ukazují na nezbytnou a okamžitou změnu ve směřování NPŠ a to především: ­ revidovat strategické cíle a to věcně a časově ­ zastavit na několik desetiletí rozšiřování bezzásahových území (současný stav je 32% porostní půdy ve státním vlastnictví) ­ znovu posoudit nová rozšíření ploch uvnitř parku v předchozích 3 letech ­ všemi účinnými prostředky zabránit šíření kůrovců v parku ve správě státu k sousedním vlastníkům ­ mimo revidovaná území hospodařit přírodě blízkým způsobem, soustředit se na změnu druhové skladby a zvýšení stability porostů; udržení porostního prostředí je prioritou ­ opustit ideologii ?divočiny", která neodpovídá středoevropskému prostoru, zajistit přístupnost a bezpečnost pro návštěvníky a nebránit přiměřenému rozvoji obcí a jejich majetku ­ v tomto smyslu upravit zonaci území ­ zajistit, aby národní park byl pod veřejnou odbornou kontrolou se silnými pravomocemi a ­ k tomu všemu přijmout legislativní opatření

Připravovaný plán péče na léta 2011 - 2020 musí objektivně zhodnotit dosavadní vývoj a je šancí na řešení dosavadní krizové situace a to nejen z hlediska rozpadu cenných ekosystémů kůrovcem změně krajinného rázu ale i vztahu k orgánům regionu, obcí a jejich rozvoji.

Vědomi si kritické situace s možnými fatálními důsledky pro celý širší region žádají představitelé Jihočeského a Plzeňského kraje i odborníci okamžité ustavení krizové pracovní komise sestavené ze zástupců NPŠ, odborných expertů delegovaných Jihočeským a Plzeňským krajem a zástupců obcí na území NPŠ, která vypracuje závazný krizový plán péče v NPŠ.