Správci Národního parku Šumava pokračují v boji s kůrovcem, očekávají stejnou situaci jako loni

18.06.2009

Jižní Čechy - Regiony24.cz 18.06.2009 Správci Národního parku Šumava pokračují v boji s kůrovcem, očekávají stejnou situaci jako loni WWW - Domácí zprávy 18.06.2009 18:45

Nebezpečný brouk kůrovec - lýkožrout smrkový, by měl letos podle odhadů napadnout na Šumavě zhruba 230 000 krychlových metrů dřeva, které před dvěma léty vesměs padlo za oběť ničivé vichřici Kyril. Pracovníci národní parku ve svých odhadech vycházeli z loňských údajů, kdy kůrovec napadl 230 000 kubických metrů dřeva. "Toto loňské číslo jsme použili jako letošní odhad. V současné době jsme v bezzásahové i v zásahové zóně na desetině tohoto celkového ročního odhadu," řekl ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. "Je ještě brzy na přesná čísla, musíme si počkat na to, jak proběhne letní rojení kůrovce, jaké bude počasí a ve většině lokalit se také zvyšuje účinnost našich protiopatření," vysvětlil Krejčí. "Pokud bude letos stejný výsledek jako v loňském roce, budeme to dva roky po Kyrilu považovat jako úspěch. V současné době se na území národního parku nachází sedm a až osm větších ohnisek výskytu aktivních kůrovcových stromů," uvedl Krejčí. Ve všech případech jde o plochy zničené Kyrilem. Největší kůrovcové ohnisko se nachází v okolí Plešného jezera, další v oblasti Trojmezné, Polomu, Modravských plání, Modravských slatí, nebo poblíž Černé hory u pramenů Vltavy. "Víme dobře, že se nám kůrovec nešíří ven za hranice národního parku, máme zaveden integrovaný systém ochrany lesa, jehož součástí je permanentní monitoring vývoje kůrovcových populací. V 99 procentech případů se kůrovec ven nešíří, dvě ohniska výskytu leží na hranicích národní parku a tam můžeme říkat, že několik jedinců kůrovce přelétlo mimo národní park," informoval Krejčí. Dodal, že pracovníci parku dělají vše proto, aby se z těchto ostrovů divoké přírody nešířil kůrovec ani uvnitř národního parku. Jednou z možností jak bojovat proti kůrovci je nasazení houbové infekce, která napadá a likviduje populaci lýkožrouta smrkového. Poprvé byla entomopatogenní houba Beauveria bassiana aplikována na Šumavě v polovině srpna 2007 a každým rokem se zvyšovala rozloha území, kde se tato nová metoda používala. Loni takto správci parku ošetřili 15 000 krychlových metrů dřeva, letos houbu aplikují na 25 000 krychlových metrů dřeva. "Úspěšnost použití houby při hubení kůrovce se loni pohybovala různě na různých lokalitách. V některých případech dosáhla úspěšnost 92 procent, nejčastěji to bylo 70 až 60 procent a někde dokonce jen 30 procent," uvedl Krejčí. "Letos budeme už mnohem lépe vědět, jak je nově vyvinutá metoda účinná, a zda se hodí k zaregistrování jako oficiální metoda ochrany smrkového lesa ve středoevropských podmínkách," dodal Krejčí. Správci Národního parku Šumava obhajují metodu obnovy lesa napadeného kůrovcem, který si pomůže sám vlastními silami. Vedení parku argumentuje tím, že na 800 hektarech lesa, kde v důsledku kůrovcové kalamity zůstaly jen uschlé stromy, vzniká životaschopný les. Nejlépe patrná je tato obnova lesa v nejstarší bezzásahové zóně v okolí Březníku, kde mezi uschlými stromy rostou desetitisíce mladých smrků vyrostlých ze semen starých stromů. Živiny a dobré podmínky pro život jim dodávají popadané stromy. Tato přirozená obnova lesa trvala v okolí Březníku 15 let. Šumavský národní park hlásí vítězství nad kůrovcovou kalamitou. Taktika nezasahování do prvních zón se podle vedení parku ukázala po patnácti letech jako správná. Les se prý omlazuje zcela sám a není nutné utrácet peníze za mladé stromky. Po mnoha letech bojů s odpůrci bezzásahového režimu nové studie ukazují, že si příroda jednoduše pomůže sama. Navíc zadarmo a bez potřeby sázení mladých stromků. "Dneska vzniká nový les, o kterém si myslíme, že bude daleko odolnější a kvalitnější než ten les původní," uvedl ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Horské smrčiny, tedy nejcennější části Šumavy, se podle Krejčího dokázaly obnovit natolik, že na jednom hektaru suchého lesa rostou i desetitisíce mladých smrků vyrostlých ze semen starých stromů. Popadané souše jim dávají živiny a dobré podmínky pro život. I když v drsném klimatu přežívá jen část semenáčků, nejsilnější jedinci mohou růst stovky let a stát se kvalitním základem nových lesů. Sami odborníci se netají překvapením nad tím, jak masivně se les bez zásahu člověka dokázal prakticky zdarma obnovit. Za životaschopný považují les, kde je na hektaru 500 semenáčků. Na šumavských souších roste od 300 až do téměř 40 tisíc semenáčků na hektar, uvedl Petr Kahuda ze správy parku. Holý les má ale dvě základní nevýhody. Vypadá nezdravě, i když je z něj velká turistická atrakce. Podle horské služby ale bude horší moment, když se zatím stojící, ale mrtvé stromy začnou samovolně kácet k zemi. V oblasti s velkým turistickým tlakem to může být nebezpečné. "Pokud by turisté vstupovali mimo vyznačené turistické trasy, může dojít k ohrožení života," varuje náčelník horské služby Michal Janďura.

Spory ohledně toho, jak moc kůrovec ničí šumavské lesy, se táhnou roky. Nezřídka se do nich zapojují politici, například v poslední době bývalý premiér Miloš Zeman, který prý hodlá podat trestní oznámení na exministra životního prostředí Martina Bursíka a na Krejčího. Podle něj kvůli jejich počínání při boji s kůrovcem vznikly miliardové škody v lesích Šumavy. "To, co jsem viděl, je zločin. Šumava, a zejména oblasti národního parku, vypadá jako po nějakém chemickém bombardování," uvedl expremiér poté, co se nad oblastí v dubnu proletěl vrtulníkem. Ředitel parku ale Zemanovu kritiku odmítá: "V té době, kdy to mohl ovlivnit přímo, tak moderní názory zastával. Nechápu, proč po 10 letech tyto názory mění," uvedl Krejčí. Vedení parku ani do budoucna neuvažuje o rušení bezzásahových zón, o případném rozšiřování těchto zón jednal ministr životního prostředí Ladislav Miko se šumavskými starosty, velká většina z nich patří mezi odpůrce bezzásahového přístupu. V blízké budoucnosti ale k jejich rozšíření nedojde, potvrdil ministr.