Zeman inicioval trestní oznámení na Bursíka

12.05.2009

Název zdroje: Regiony24.cz,epravo,ihned.cz;regiony24; Datum vydání: 12.05.2009 Nadpis: Zeman inicioval trestní oznámení na Bursíka Oblast: WWW - Domácí zprávy

Zeman inicioval trestní oznámení na Bursíka PRAHA - Bývalý premiér Miloš Zeman inicioval podání trestního oznámení na bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ) kvůli situaci na Šumavě v boji proti kůrovci. Řešení situace na Šumavě je podle Zemana sice radikální, ale ne nemožné. "Zrušit šumavský národní park, tomu z legislativního hlediska nic nebrání, to může udělat vláda," prohlásil Zeman. Vojenské lesy, které by park podle Zemana převzaly, by byly lepším hospodářem než "doslova zločinné vedení šumavského národního parku", jak expremiér popsal současný stav. "Vycházím z toho, že navštívit Šumavu a nedělat nic je málo," řekl Miloš Zeman. Byť podle svých slov nikam nekandiduje, tak se na rozdíl od žabomyších sporů našich politiků zabývá aktuálními problémy. Zeman rovněž novinářům připomněl, že je velký milovník lesů. "Právě proto jsem podnikl dva konkrétní kroky. Otevřeným dopisem se jako expremiér obrátil na prezidenta, předsedy obou parlamentních komor, současného předsedu vlády, aby v dané věci něco udělali," prohlásil Zeman. "Poprosil jsem také Miroslava Kříženeckého, aby podal trestní oznámení jednak na bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka a jednak na současného ředitele Národního parku Šumava," prohlásil Miloš Zeman s tím, že to nebylo urychlené gesto po pádu vlády. "To se připravovalo již před pádem vlády, takže to není kopání do mrtvol," řekl Zeman. Expremiér novinářům řekl, že byl více než ochoten vyslechnout jak představitele parku, tak zastánce regenerace lesů klasickou cestou. "Rád bych zdůraznil, že se nejedná pouze o kůrovce, ale o Šumavu jako takovou," řekl Zeman s tím, že vesnice, které nepatří do Šumavského národního parku, vzkvétají. Ale ty druhé, které se nacházejí na území parku, degenerují. Zeman se pohoršoval nad tím, že park zakazuje například výstavbu silnic, lanovek a staví se proti cestovnímu ruchu. "Lidé pak jezdí do Rakouska, kde tato infrastruktura funguje," prohlásil expremiér. Podle bývalého ministra průmyslu Miroslava Grégra je nutné zastavit experiment, který kůrovcovou kalamitu řeší "samoléčbou". Varoval před možnou žalobou ze strany Rakouska, které by po Česku mohlo požadovat náhradu škody způsobené kůrovcem rozšířeným z české strany. Národní park naopak tvrdí, že desetiletý průzkum prokázal správnost nezasahování proti kůrovci, se kterým si podle přírodovědců les sám poradí. Existují dvě odlišné koncepce - zda stromy napadené kůrovcem kácet, nebo je nechat volně uschnout. První zastávají šumavští starostové, většina politiků a lesníků. Druhou například Strana zelených, ekologické organizace a současná správa národního parku. Starostové se obávají toho, že ztratí pravomoci v rozhodování o nakládání s parkem. Do sněmovny dnes tři desítky starostů předalo šéfovi dolní komory Miloslavu Vlčkovi petici "Zachraňme Šumavu", která poslance vyzývá k boji proti kůrovci. Správce parku podle starostů situaci zlehčuje a nechá umřít až 200 tisíc metrů krychlových dřeva. Škodu starostové odhadují na 16 až 30 miliard korun, řekli. Petici podepsalo 8800 lidí. Novinářům řekli, že na správce parku podali dvě žaloby za škody způsobené kůrovcem. Starostové se bojí šíření kalamity do obecních lesů, případně toho, že pahýly uschlých stromů odradí návštěvníky parku. "Jsme znepokojeni situací na Šumavě, kde odumírají největší plochy lesů ve střední Evropě. Lesní ekosystémy v Národním parku Šumava jsou devastovány a zcela ponechány napospas kůrovci. Výsledkem jsou stále se rozšiřující tisíce hektarů suchých lesů a zbytečně vznikající stovky hektarů holin," píšou v petici. Upozorňují, že je nyní kůrovcem bezprostředně ohrožen i prales v lokalitě u Pramenů Vltavy, kde rostou až 400 let staré stromy. Šumavský národní park tvoří s Národním parkem Bavorský les největší souvislý areál smrčin ve střední Evropě. Na Šumavě jsou smrkové horské lesy staré více než 150 let kolem hory Poledník nebo Březník, v oblasti Tříjezerní slatě nebo u pramenů Vltavy.