Jak se žije s národním parkem za humny

29.09.2008

Plzeňský kraj Datum vydání: 29.09.2008 Nadpis: Jak se žije s národním parkem za humny Autor: MGR ANTONÍN KAROCH

V roce 1991 byl na Šumavě založen národní park, jehož dleni je chránit unikátní přírodu této oblasti, ale i ohrožené druhy rostlin a zvírat. Národní park ovšem provázejí i nejrůznější problémy týkající se těžby dřeva či kůrovce. Na to, jak se žije s Národním parkem Šumava za humny, jsme se zeptali ředitele Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, Ing. Františka Krejčího, a starosty vísky Modravá Antonína Schuberta.

Jak se žije na Šumavě, nebo jak by se mělo žít?

F. Krejčí: O tom, kam má zdejší život směřovat, bychom měli s chladnou hlavou diskutovat všichni - ať už jde o Správu Národního parku, samosprávu, zdejší podnikatele či nevládní organizace. Mým snem je, aby se ze všech těchto subjektů stali partneři a nikoliv protivníci. Myslím, že bychom měli stavět vzájemnou důvěru na třech základních bodech. Prvním je ochrana přírody organizovaná profesionálně na úrovni EU. Druhým bodem je to, že nelze ignorovat potřeby místních lidí z pozice nás, ochranářů národního parku, a kašlat přitom na regionální rozvoj. Třetím bodem je kvalitní péče o návštěvníky Šumavy.

Jste starostou Modravý, obce přímo v centru Národního parku Šumava. Vidíte ono soužití podobně?

A. Schubert: Samozřejmě, společný cíl se Správou NP máme jeden - národní park. Všude ve světě je národní park marketingová značka, na které je postavený rozvoj celé oblasti. K˙tomu potřebujeme stabilní investorské prostředí. Chtěli bychom stabilní regionální rozvoj založit na turistickém ruchu, který bude zase naopak postavený na poznávání přírody i její ochrany. Uzavřeme-li návštěvníkovi široké oblasti a poručíme-li mu, že tam nesmí, nebude to pro turistiku to nejlepší.

Mluvili jste o koncepci. Co do té koncepce patří?

F. Krejčí: Připravujeme nový návrh Plánu péče o Národní park Šumava, protože ten z roku 2000 je už zastaralý a překonaný. Musíme přijmout koncepci Nátura 2000, i když se na to nechci vymlouvat Navíc díky turistice do zahraničí ubývá na Šumavě Cechů. Proto musí i infrastruktura národního parku odpovídat té evropské. U nás to znamená dojít k rozumnému kompromisu, který respektuje pravidla ochrany přírody, ale snaží se vyjít s místními a neklade nesmyslná omezení návštěvníkům.

Myslíte, že se vám to povede? Že bude možné třeba udělat turistické stezky tam, kde dnes nejsou?

A. Schubert: Když nám náměstek ministra životního prostředí František Pojer oznámil, že například historický hraniční přechod Modrý Sloup se z důvodu možného negativního dopadu na populaci tetřeva hlušce otevírat nebude, řekl jsem, že jestli někdo dal dohromady obce proti ochranářům tak, jako nikdy před tím, bylo to právě MŽP se svým stanoviskem k tomuto problému.

Pane starosto, zastupujete občany Modravý. Jak situaci vidíte ze svého hlediska?

A. Schubert: Já, jako představitel místní samosprávy i jako člověk dlouhodobě žijící v centru Národního parku Šumava, musím říci, že zdejší obyvatelé si rezervaci opravdu nevzali za svoji. Považuji to za největší celospolečenskou škodou. Byla a je to největší a nejhrubší chyba, která se dá těžko napravit.